Průšvih na obzoru. Skončí peníze pro strukturálně znevýhodněné regiony u průmyslových gigantů?

05.02.2021
Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj jsou tři české regiony, které mají nárok na podporu z evropského fondu spravedlivé transformace pro regiony závislé na silně znečišťujícím průmyslu.

Na sklonku minulého roku regiony sestavily konkrétní plány, na co chtějí peníze použít, a už v listopadu jsem upozorňoval na to, že je například Ústecký kraj plánuje přihrát chemickým a energetickým gigantům. V návrhu tohoto kraje například figurovalo přes 6 miliard korun pro společnost Lovochemie, kterou vlastní premiér Andrej Babiš.

Obrátil jsem se tedy na Evropskou komisi s tím, aby vyjasnila některé pochybnosti, které jsem po zveřejnění regionálních plánů měl.

V první řadě jsem se ptal na to, jak se chystá řešit očividný střet zájmů, který právě u projektu Lovochemie nelze vyloučit. Bývalým ředitelem firmy je ministr životního prostředí Richard Brabec, jehož ministerstvo je jedním ze subjektů odpovědných za projekty. A jejím vlastníkem je (i přes primitivní kličku se svěřenskými fondy) Andrej Babiš, který fond v Bruselu za Česko vyjednával.

Evropská komise se přímé odpovědi vyhla tvrzením, že čeká na výsledky druhého auditu střetu zájmů Andreje Babiše. Je pravda, že oficiální auditní proces ani jednoho ze dvou auditů ještě (zejména kvůli administrativě) formálně není u konce. Uniklé výsledky prvního auditu ale střet zájmů a porušování evropských i českých zákonů jasně potvrzují. Výsledky obou auditů by nejspíš měly být finální v prvním pololetí tohoto roku, a to i přes snahy české státní správy proces co nejvíc zdržet. Dle odpovědi se také Komise v případech střetu zájmů spoléhá na nařízení, která jsou ale v praxi náročná na vymáhání. Jakmile totiž peníze firmám jednou vyplatíte, významně se snižuje šance, že je v případě pochybení dostanete zpět. Jestli se ztrácíte v auditech a premiérově střetu zájmů, doporučuji k přečtení tento shrnující článek.

Protože mezi žádostmi nebyly jen firmy z holdingu premiéra Babiše, ale i další průmysloví giganti (například ČEZ nebo Unipetrol), zajímalo mě, jak to je s podporou velkých podniků v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci. Peníze z něj totiž mají směřovat hlavně na podporu malých a středních podniků, na výzkum, obnovu životního prostředí, vzdělávací programy a na nová pracovní místa.

Evropská komise mi odpověděla, že velké podniky dostanou peníze z fondu jenom pokud se jim podaří dokázat, že tyto investice skutečně pomohou jejich regionu. To je sice pozitivní, stát ale musí pořádně hlídat, že peníze skutečně skončí tam, kde mají.

Zajímá vás, co se bude dít dál? Vláda návrhy jednotlivých krajů předloží Evropské komisi, která si je bude muset projít a rozhodnout, co se nakonec podpoří a co ne. To by se podle českých ministerstev mělo stát příští rok. Doufejme, že tou dobou konečně budou hotové oba audity ke střetu zájmů a Komise při posuzování projektů jejich závěry zohlední.

Pokud chceme splnit unijní cíle snižování emisí, nepůjde to bez spolupráce s velkými firmami a koncerny – obvykle jde totiž o největší znečišťovatele v regionech. Nemůže to ale vypadat tak, že se z fondu zaplatí rekultivace, na které si měly firmy odkládat rezervy ze svého zisku (o to se pokouší ČEZ). Taky se nesmí stát, že velké koncerny s armádou expertů na dotace žádosti menších a středních podniků ušlapou.

Jestli se chcete o Fondu spravedlivé transformace dozvědět víc, přečtěte si článek, který ho přehledně představuje.