Kdybych se vás zeptal, s čím si spojujete malý středomořský stát Malta, pravděpodobně vás napadne nádherná dovolená na malém klidném ostrově, odpočinek na pláži nebo dobrodružné výpravy do středověkých ulic maltských měst a hradů. Malá ostrovní země s populací zhruba půl milionu obyvatel, tvořící nejmenší členský stát v EU, přitom nabízí mnohem stinnější stránku.

Malta je totiž především obrovským rájem korupce a selhávajícím právním státem.

Pod povrchem klidného středomořského státu se skrývá země, která se neobejde bez kolosálního množství korupce, pochybných mafiánských praktik, praní špinavých peněz a likvidace nezávislých novinářů. Problém je ale o dost horší – viditelný úpadek právního státu na Maltě tiše akceptuje samotná vláda. Spolu s místní policií, movitými mafiány a státní administrativou z podobných špinavých praktik bohatne, samozřejmě na úkor maltských občanů a evropských daňových poplatníků. Od roku 2004 se tak ze zapadlého ostrovního státu stal navzdory svým závazkům vůči EU doslova přístav kriminálních aktivit.

Chatrnou situaci právního státu a hluboce zakořeněné korupce si dlouhodobě uvědomuje i řada nezávislých novinářů, kteří se o podobných případech snaží už léta informovat veřejnost. Setkali se ale s nekonečným orchestrem soudních žalob, obtěžováním a dokonce s výhrůžkami smrtí. Taktika zastrašování a snaha o utajení zločinů před veřejností nakonec vyústily v tragickou vraždu známé maltské investigativní novinářky Daphne Caruana Galizia.

Odporná vražda, za kterou je zodpovědná maltská vláda, byla poslední kapkou. Malta dnes zavádí řadu protikorupčních reforem včetně velké reformy soudnictví. Jak ale vyplývá z letošní zprávy Evropské komise o právním státu, momentální reformy jsou zatím nedostačující.

Právní stát je jednou ze zakládajících hodnot Evropské unie, která je zakotvena hned v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají povinnost chránit nezávislost soudů, neumožňovat svévolná nebo nezákonná rozhodnutí státních orgánů, důsledně bránit střetu zájmů a umožňovat snadnou dostupnost opravných prostředků.

Malta, ráj korupce

Malta má nepříliš lichotivou reputaci středomořského daňového ráje, automatu na vydávání zlatých vstupenek do Evropy, vzdálené centrály hazardních her a zároveň státu, který opakovaně selhal v obraně svobody slova svých vlastních občanů. Podle mezinárodního indexu korupce států od Transparency International se Malta umisťuje hluboce pod průměrem západních států EU. Třetina Malťanů navíc letos přiznala, že za poslední rok pro získání veřejných služeb místo oficiálních cest využívá osobní kontakty. Jestli má právní stát nějak fungovat, tak určitě ne nadbíháním státní správě skrze korupci a osobní kontakty.

Podsvětí malého ostrova doslova bují aktivitou. Například Sicilská mafie na Maltě pere peníze přes sázkové kanceláře a rybářské lodě pašují ropu z Libye. V úplatcích a korupci nezahálela ani maltská vláda, která přicházela se svými vlastními korupčními schématy. Nejznámějším případem jsou takzvaná „zlatá víza“, která měla na Maltu přilákat především bohaté lidi. V principu šlo o to, že bohatí lidé mohou do Malty investovat část svého majetku a ta jim na oplátku daruje maltské trvalé bydliště a na základě úplatku i občanství. Takový program pak zneužívají zločinecké organizace, kterým se díky získání maltského občanství najednou otevřel bezvízový vstup do celé EU. Díky tomu na Maltě také probíhaly takzvané tvz. „Kolotočové podvody“, díky kterým stát obíral evropské daňové poplatníky až o 50 miliard euro ročně.

Katastrofální míra korupce a mafiánská lobby na Maltě má vliv i na evropské úřady a instituce. Malta se totiž, stejně jako dalších 22 členských států Evropské unie, účastní na fungování úřadu Evropského veřejného žalobce (EPPO), který má za úkol s dalšími úřady jako OLAF vyšetřovat a stíhat podvody s evropskými penězi. Vedle slovinského premiéra Janeze Janši, který jmenování žalobců bojkotuje doteď, se na seznamu problematických států objevila i Malta, když její vláda tvrdila, že nemá na pozici dostatek kvalifikovaných osob. Kandidát, kterého prvotně nominovala, měl navíc velice blízké vztahy s premiérem Muscatem, který před pár lety dokonce získal ocenění „Osobnost roku v oblasti organizovaného zločinu a korupce“, kde navíc předběhl finalisty, jako byl Donald Trump.

Zastrašování a vraždy novinářů

Kromě korupce má Malta také problémy se svobodou a politickou nezávislostí médií. Vládní strana a opozice totiž dohromady vlastní většinu médií na celém ostrově, včetně těch online. Obě dvě hlavní politické uskupení díky tomu efektivně a aktivně přispívají k utváření pracovního prostoru novinářů a mají obrovský vliv na veřejný diskurz. Díky chybějícím regulacím státní reklamy navíc politici a strany využívají média jako nástroj sebepropagace. Zásadním problémem je mimo jiné také nedostatečně určený zákon o transparentnosti, díky kterému neznáme finální vlastníky televizních a jiných mediálních redakcí. Vláda má v zemi díky svému vlivu na média vlastně monopol na informování veřejnosti, a často proto odmítá novinářům poskytnout důležitá data a informace z obavy, že by mohly potenciálně vládu pošpinit.

O korupci vlády a opozice se na Maltě zajímá řada neziskových organizací a investigativních žurnalistů. Díky neefektivním zákonům na ochranu novinářů se ale často setkávají s tvz. SLAPP suits neboli strategicky cílenými žalobami, jejichž cílem je novináře zastrašit soudy, a odlákat je tak od informování veřejnosti. Nejznámějším případem je investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia, která se na svém blogu věnovala odkrývání korupce maltských politiků a ostatních institucí. V roce 2017 fakticky vyvolala předčasné volby zveřejněním obvinění spojujících premiéra Muscata se skandálem Panama Papers, který odhalil využívání daňových rájů bohatými. Její majetek byl následně měsíce zmrazený preventivním příkazem vydaným ve spojení se čtyřmi žalobami na urážku na cti, které podal maltský ministr hospodářství. Následovalo ještě celkem 42 dalších žalob z řad vládních politiků. V říjnu 2017 zemřela díky nastražené bombě ve svém autě, za kterou byla nakonec shledána zodpovědná maltská vláda.

Marné snahy o reformu

Násilná smrt novinářky Galizie na Maltě vyvolala masové protesty proti vládě a daly za vznik novým reformám, včetně reformy justice. Ta se totiž do té doby korupcí zabývala velice zlehka a běžně se stávalo, že průměrná délka prvoinstančních řízení o praní peněz na Maltě je přes 2 000 dní. Cílem nové reformy je především vytvořit takovou justici, která by nezávisle potírala korupci. Výsledek reforem ale stále efektivně zaručuje vládní straně moc nad jmenováním klíčových státních zastupitelů a stále zanechává obrovský prostor pro případnou korupci.

Pokud má ale právní stát na Maltě vskutku fungovat, je potřeba toho ještě hodně změnit. Justice by měla být především naprosto transparentní a nezávislá od vlády a vlivu politiků. Reforma by se proto měla dotáhnout do konce a zajistit, aby existovaly potřebné mechanismy pro ochranu justice od vlivu korupce. Evropská unie o korupci na Maltě ví mnoho, ale ne všechny případy dokáže efektivně řešit. Vyplatilo by se proto posílit pravomoce Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a veřejného žalobce (EPPO), které by podobné případy mohly vyšetřovat.

Evropská unie by se měla také především soustředit na vytváření bezpečného prostoru pro novináře, a to například přijetím anti–SLAPP zákonů nebo podpořením podpůrných programů pro whistleblowery.

Chcete se dozvědět více o právním státě v EU? Máme pro Vás několik článků, co by vás mohly zajímat:

Slovinsko: Předsednictvo v EU a selhávající právní stát Bulharsko: Volby v Bulharsku ohrožuje korupce
Maďarsko: Maďarsko pošlapává práva svých občanů