PPEU

Příběh zrady: Jak Minerva překročila Rubikon

Příběh zrady: Jak Minerva překročila Rubikon

2020-04-17

Koronavirová pandemie zastínila jeden z největších špionážních skandálů, které se zatím dostaly na veřejnost. Rád bych se proto ve svém článku vrátil ke skandálu bezpečnostní firmy Crypto AG, který vyšel na povrch na začátku letošního roku. Tato kauza by neměla ujít dostatečné mediální a politické pozornosti, protože se ukazuje, že mezi sledovanými zeměmi byla i Česká republiky.

Zjištění deníku The Washington Post a televizí ZDF a SRF odkryla po dekády trvající odposlouchávání tajné komunikace, které společně prováděly americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) a německá Spolková zpravodajská služba (BND). Tyto dvě tajné služby využívaly švýcarskou firmu Crypto AG, kterou od konce šedesátých let vlastnily prostřednictvím dalších společností a anonymních akcií, čímž se skutečná vlastnická struktura dokonale zakryla. Tajným službám v tom pomohla lichtenštejnská advokátní kancelář Marxer a Goop (dnes Marxer a Partner), která poskytla krytí odkupu společnosti od zakladatele Borise Hagelina.

S ním Američané spolupracovali dlouho předtím, než došlo k navázání spolupráce mezi americkou a německou zpravodajskou službou. Během druhé světové války dodávala Hagelinova firma mechanická šifrovací zařízení americké armádě. Úzký kontakt Hagelina s americkými činiteli pokračoval i po konci války. S rostoucím významem šifrované komunikace v době špionážních operací během studené války rostl i zájem jednotlivých států o dostatečné zabezpečení jejich utajené komunikace. Američané proto vyvíjeli tlak na společnost Crypto, aby neprodávala pokročilá zařízení nepřátelům Spojených států. Později ale americké tajné služby začaly přímo upravovat zařízení dodávaná společností Crypto.

Projekty Prism a Tempora
Rozsah této špionážní akce je podobný jako masové sledování a odposlouchávání komunikací, na které v roce 2013 upozornil Edward Snowden. Ten veřejnosti odhalil projekty americké NSA a britského GCHQ, které provádějí plošné sledování komunikací a sběr osobních údajů milionů lidí ze všech možných zemí na světě. Oproti Minervě a Rubikonu, které cílily na vládní komunikace, se Prism a Tempora zaměřují na osobní.

Navenek tedy původně švédská firma Crypto, která se následně přestěhovala do Švýcarska, působila jako neutrální bezpečnostní společnost poskytující na světovém trhu špičková šifrovací zařízení. Ve skutečnosti však její výrobky byly upraveny tak, aby americkým a německým tajným službám usnadňovaly následné odposlouchávání utajených komunikací. Zahraniční vlády tak platily značné peníze za to, že jejich tajné zprávy mohly skrze přístroje pořízené od Crypto AG číst ještě nejméně Američané a Němci (v některých případech v rámci zpravodajské výměny informací i další státy). Tajné služby se navíc nezdráhaly ani nekalých obchodních praktik jako například nepřátelského převzetí konkurenčních firem a jejich následné likvidace. Všechny špionážní operace navíc probíhaly za nevědomé a nedobrovolné účasti zaměstnanců Crypto, kteří o aktivitách zpravodajských služeb až na výjimky neměli vůbec ponětí. CIA a BND (ještě společně s americkou NSA a německou ZfCh) tak pro své účely naprosto cynicky zneužívaly civilisty a narušovaly hospodářskou soutěž na trhu komunikační bezpečnosti.

Od sedmdesátých let minulého století, kdy už Crypto AG skrytě zcela ovládaly CIA a BND, dodala společnost své výrobky do více než 120 zemí. Přestože hlavní cíle amerických zpravodajských operací – Sovětský svaz a Čína – nebyly tímto špionážním projektem zasaženy, podařilo se americkým a německým zpravodajcům nashromáždit ohromné množství informací. Projektu se přezdívalo Rubikon (v dřívějším označení jako Thesaurus), společnost Crypto měla krycí název Minerva a američtí i němečtí zpravodajci si pochvalovali přínos projektu při získávání tajných informací. Přesto ve spolupráci existovaly trhliny. Zatímco Němci nechtěli vadná zařízení prodávat spojencům, Američané usilovali o maximální pokrytí.

Němci z projektu nakonec vystoupili po sjednocení Německa v roce 1993, Američané si však kontrolu nad společností ponechali až do roku 2018. Po celou dobu se snažili udržet Minervu v chodu, aby si díky ní udrželi technologický a informační náskok i po konci studené války. To je možná na celé zprávě nejvíce šokující. Zatímco v době vyhrocených vztahů mezi Západem a Východem by možná byly podobné špionážní aktivity aspoň částečně ospravedlnitelné, neexistuje žádný důvod k tomu, aby probíhaly až do roku 2018.

Vadná zařízení využívaly i české zpravodajské služby. Nejméně v letech 1996 až 2002 používala Česká republika pro komunikaci svých tajných služeb přístroje od Crypto AG, přes které byly v této době distribuovány stovky zpráv. Dá se předpokládat, že jejich obsah se dostal do rukou amerických tajných služeb. Detaily uniklých zpráv nejsou známé, neboť jsou nadále utajované.

Tento čerstvý skandál zpravodajských služeb ukazuje realitu špionážního prostředí, kde prakticky neexistují žádní spojenci a na civilní obyvatele (jako byli například řadoví zaměstnanci Crypto AG) se nebere nejmenší ohled. V oblasti informační a komunikační bezpečnosti je proto třeba se účinně chránit na celoevropské úrovni.