Rodí se nová pravidla pro alternativní fondy: více transparentnosti, možností i ochrany pro investory

O co jde?

Ekonomická krize v roce 2008 přinesla v oblasti podnikání a investic mnohé změny a mimo jiné i novou direktivu Evropském unie ohledně investování v rámci alternativních investičních fondů. Mezi takzvané alternativní investice se řadí veškeré investice, které nespadají do „klasické kategorie“ investování do komodit s vysokou likviditou, jako jsou dluhopisy, akcie a valuty, a nesplňují podmínky SKIPCP. Nemovitosti, vzácné zboží, drahé kovy ale i kryptoměny a nemovitosti proto patří právě do kategorie alternativních investic.

Popisované nařízení však nereguluje alternativní investování jako takové, nýbrž se týká fondů, které tyto investice nabízejí a spravují, především jejich správců. Hlavním cílem této legislativy z roku 2011 bylo přinést určitý harmonizovaný režim do dosud zcela neregulovaného prostředí investic, které sice potenciálně nabízí vyšší míru výnosnosti než klasické fondy, nicméně zároveň s sebou pro investory přináší i vyšší míru rizika. Mimo to si alternativní investiční fondy často účtovaly vysoké správní poplatky a vedly značně netransparentní hospodaření.

K čemu slouží současná legislativa a jaké jsou její nedostatky?

Cílem stávající legislativy tedy bylo především chránit investory a snížit systémová rizika těchto fondů. AIF jsou určeny jak profesionálním, tak i neprofesionálním investorům, avšak pouze s dodatečnými ochrannými opatřeními. Zároveň byl stanoven soudržný přístup k dohledu nad hospodařením těchto fondů a stanovena pravidla pro udělování povolení jejich správcům a dohledu nad nimi v rámci EU.

Tato nová pravidla, regulující veškeré hedgeové fondy, fondy soukromého kapitálu a nemovitostní investiční fondy registrované v EU, byla sice v naplnění svého záměru velice úspěšná, nicméně potřeba dále harmonizovat nástroje řízení likvidity a nedostatek podrobností v tržních údajích předkládaných orgánům dohledu daly podnět k aktualizaci této stávající direktivy. Především zmíněné hedgeové fondy (či „zajištěné fondy“) patří k velmi rizikovým investicím, jelikož v současnosti nejsou v podstatě nijak regulovány a mnoho fondů tak s vidinou velkého zisku volí značně rizikové investiční strategie. Nezřídka také mají sídla v takzvaných daňových rájích. V neposlední řadě je třeba legislativu upravit v reakci na odchod Velké Británie z Evropské unie, jelikož mnohé z fondů se sídlem v EU nechávají spravovat svá portfolia právě v Londýně.

Co se změní?

Evropská komise ve svém návrhu předkládá změnu hned na dvou úrovních, jednak v rámci samotné AIFMD (Směrnice o správcích alternativních investičních fondů), jednak navrhuje tuto směrnici sladit se stávající směrnicí SKIPCP (subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů).

Pokud se tedy chystáte do zmíněných fondů investovat anebo do nich již v současnosti investuje, zde jsou hlavní důvody, proč by vás měla změna směrnice zajímat.

• Konec falešných správcovských firem ze třetích zemí

Pokud správce fondu deleguje správu portfolia nebo řízení do zemí mimo Evropskou unii, bude muset příslušný vnitrostátní orgán (NCA) toto delegování spolu s kompletními informacemi o delegované osobě, její funkci, vzájemné spolupráci apod. oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). AIF zároveň bude muset zaměstnat pro účel správy fondu alespoň dva rezidenty z EU. Pověřený správce zároveň, dle návrhu, musí podávat orgánu ESMA o činnosti pravidelné reporty. Stejná pravidla návrh zavádí též pro SKIPCP.

Jinými slovy, účel této části návrhu je jediný: Odhalit falešné správcovské firmy ze třetích zemí, které jsou ve skutečnosti jen „schránkovou firmou s anonymním majitelem“, a ochránit tak finance investorů.

• Efektivnější řízení likvidity

Nástroje řízení likvidity umožňují správcům otevřených fondů flexibilně reagovat na aktuální tržní podmínky, a lépe tak chránit zájmy investorů. V současné legislativě je však dostupnost těchto nástrojů pro fondy rozdílná. Nově však bude ESMA pověřena vypracováním návrhu regulačních technických norem, které poskytnou definice a upřesní charakteristiky nástrojů řízení likvidity tak, aby správci AIF měli za výjimečných okolností přístup k jednotným potřebným nástrojům.

• Spravedlivé půjčování peněz od alternativního investičního fondu

AIF mohou mimo jiné poskytovat půjčky evropským a malým a středním podnikům, kterým otevírají přístup k širší škále možností financování za konkurenceschopné ceny. V současnosti však pro poskytování úvěrů existují rozdílné vnitrostátní regulační normy, což jednak snižuje úroveň financování, jednak ztěžuje orgánům dohledu sledování rizika finanční stability. Cílem tedy je zpřístupnit toto alternativní financování evropským podnikům a v rámci EU sjednotit vnitrostátní legislativy.

• Konec nepoctivých správců

Návrh dále upřesňuje informace o osobách skutečně vykonávajících činnost správce IAF. V momentě, kdy správce žádá ve svém členském státu EU o povolení, musí příslušným dohledovým orgánům poskytnout řadu informací o své činnosti, služebním zařazení, odpovědnosti apod.

• Přeshraniční depozitáře

V neposlední řadě nabízejí AIF depozitářské služby. Jejich nabídka je však v současnosti nedostatečná, proto nová směrnice navrhuje zpřístupnění přeshraničních depozitářských služeb.

Piráti: Je to dobrý začátek, úpravy ale potřebujeme

Nová směrnice o správcích alternativních investičních fondů jde rozhodně dobrým směrem. Vítaným přínosem je především větší dohled kontrolních orgánů nad správci fondů, čímž bude možné zabránit takzvaným „schránkovým správcovským firmám“. Harmonizace nástrojů řízení likvidity pro lepší finanční stabilitu, zlepšení sběru dat a zvýšení zveřejňování informací o činnostech delegování na finanční instituce též považujeme za významné zlepšení stávající legislativy.

Nicméně stále je zde značný prostor pro úpravy, především v oblasti delegování na třetí strany. AIF sice budou mít povinnost delegování funkcí správy příslušným kontrolním orgánům mimo EU oznámit, nicméně ty již nemají pravomoc vyslovit s delegací jakýkoliv nesouhlas. Otázkou též stále zůstává, zda a případně jak se bude nová legislativa vztahovat na stávající manažery AIF a investory. Zároveň byla vznesena námitka, že některé nové legislativní požadavky by mohly penalizovat udržitelné fondy. Jakékoliv poškození manažerů, kteří investují výhradně do společností, které podporují ochranu životního prostředí, pro nás rozhodně není přípustné (!).

Co je ale nejpodstatnější? Aby směrnice vůbec vznikla a dala dohromady jednotný a funkční evropský trh. Pokud by se nám rozpadl do 27 lokálních, přišli bychom o obrovskou příležitost k efektivním a inovativním investicím.