Spolu se svými kolegy jsme několik měsíců pracovali na nové rezoluci, která navrhuje vznik nového společného a nezávislého etického rámce, který by dokázal dodržování pravidel úspěšně ohlídat napříč všemi institucemi. Dlouhodobá práce Pirátů byla nakonec úspěšná – Evropským parlamentem schválená podoba legislativní rezoluce už putuje ke Komisi, která na jeho základě zpracuje svůj vlastní návrh.

Evropská unie a její instituce by zpravidla měly jít všem členským státům vzorem. Ačkoliv se o to snaží, ne vždy tomu tak je. Za několik posledních let už nastala celá řada skandálů různých rozměrů, kdy samotní úředníci a politici Evropské unie porušovali své vlastní etické zákony a pravidla. Z minimálně 25 případů porušení pravidel v Evropském parlamentu se ale ani jeden nesetkal s následnými sankcemi.

Politici a úředníci nadále beztresně porušují etická pravidla, ať už jde o převlékání kabátů lobováním za vlivné korporace hned po odstoupení z funkce, přijímání darů a úplatků nebo třeba střety zájmů. Řada institucí navíc ani nevede žádné transparentní registry lobbistů, kvůli čemuž dávají vzniknout hlubokému podhoubí pro růst korupce a ovlivňování politiků. Dlouhodobě potřebujeme zajistit, aby všechny evropské instituce používaly transparentní účty, bránily kumulaci funkcí a zveřejňovaly majetková přiznání politiků a informace o lobbistických setkáních.

Rezoluce o novém etickém orgánu

Spolu se svými kolegy z Výboru pro kontrolu evropského rozpočtu (CONT) jsme spolupracovali s několika dalšími výbory na návrhu rezoluce o vzniku nové etické komise. Pro náš návrh se nám podařilo získat v půlce září v Evropském parlamentu většinu. Konkrétně hlasovalo 377 poslanců pro, 85 proti a 224 se jich zdrželo.

Co momentální podoba rezoluce Evropské komise obsahuje?

• Návrh na vznik společného a jednotného etického tělesa, které bude dohlížet na dodržování předepsaných etických pravidel jednotlivými institucemi. Těleso nebude nařizovat nové zákony, ale hlavně zajišťovat, aby zúčastněné instituce dodržovaly svá vlastní pravidla.

• Zajištění, aby nové etické těleso bylo plně nezávislé. Momentální etické komise v Evropském parlamentu totiž často nemají žádné externí soudce a jsou zpravidla obsazeny samotnými europoslanci. Občas se tak stává, že europoslanci soudí své vlastní kolegy, vůči kterým jsou přitom jasně zaujatí. Pokud chceme, aby etické těleso doopravdy fungovalo, jeho nezávislost je naprosto klíčová.

• Prosazení, aby nový orgán měl široký osobní a materiálních rozsah. Orgán musí mít co největší prostor na to šetřit cokoliv a kohokoliv, pokud jde o dodržování etických pravidel zúčastněných institucí.

• Pravomoc etického tělesa vyšetřovat na základě vlastní iniciativy. Na rozdíl například od evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který může začít vyšetřovat podvody až po nahlášení, etický orgán by mohl provádět vyšetřování sám.

Přes všechny úpravy se do finální verze dostal i můj vlastní návrh v oblasti transparentnosti. Ten zajišťuje, aby orgán zveřejňoval všechna doporučení, výroční zprávy a vše ostatní ve strojově čitelném otevřeném formátu dat, který bude k dispozici všem občanům. Zároveň doporučuje, aby veškerý vyvinutý software pro dodržování etických standardů byl k dispozici jakékoliv evropské instituci, která si o něj zažádá.

Proč je nový orgán zapotřebí?

Fakt, že mají Evropské orgány a instituce dlouhodobě obrovský problém s dodržováním svých vlastních etických zákonů, není žádná novinka. Už dříve jsem psal například o bývalém šéfovi Evropské komise José Manueli Barroso, který po odchodu z politiky začal pracovat u banky Goldman Sachs. V jiném článku jsem zase psal o bývalé eurokomisařce Neelie Kroes, která se po dobu své funkce nacházela v nemalém střetu zájmů. Za zmínku stojí také třeba bývalý německý komisař Guenther Oettinger, který po odstupu ze své funkce v následujících letech vystřídal hned 17 zaměstnání, i když měl podle pravidel z bezpečnostních důvodů nejdříve dokončit dvouletou „odstupovou lhůtu“.

Právě střídání kabátů je v institucích EU dlouhodobým problémem. Významnější evropští politici a úředníci občas zneužívají svých bývalých kontaktů a pozic, kdy po odchodu z politiky lobbují v Bruselu za zájmové organizace. Podle nedávných čísel to bylo až dokonce 50 % bývalých eurokomisařů a 30 % bývalých členů EP. Schůzky s vlivnými politiky pak ani nejsou v řadě institucích ani evidovány v registru lobbistických schůzek, a z těch co jsou, je valná část neveřejná.

Momentálně platí, že různé instituce mají své vlastní menší samoregulující etické komise, což vytváří prostor pro střet zájmů. Tyto komise ale nemají téměř žádné pravomoci a jsou neskutečně netransparentní.

Právě nesourodá pravidla, která nikdo nedokáže reálně uplatnit, potom vedou k takovým případům, jako bylo potenciální znovuzvolení trestně stíhaného Jacka Krawczyka do výboru EHSV. Ten ve výboru dlouhodobě šikanoval své zaměstnance, protože se na ně vztahovala jiná pravidla než na zaměstnavatele. Úřady nedokážou ani dobře chránit whistleblowery, jakov případě Roberta McCoye, který za nahlášení podvodů a zpronevěry přišel o práci a zaplatil za své nahlášení fyzickým zdravím.

Konzervativní strany hážou do rezoluce vidle

Bohužel, ne všechny strany souhlasí s vytvořením nového nezávislého etického orgánu. Kritika ke vzniku nového orgánu přichází především z konzervativních stran, jako jsou EPP (evropští lidovci), euroskeptická ECR (kam patří česká ODS) či nacionalistická ID (jako je česká SPD). Právě europoslanci za EPP se dlouhodobě snažili návrh o vzniku nového orgánu oddalovat novými pozměňovacími návrhy a konzistentně osekávali její pravomoce.

Kvůli nepřízni konzervativních politiků v návrhu o novému etickému orgánu chybí jedna zásadní pravomoc – a to možnost z vlastní iniciativy sankcionovat. V momentálním návrhu etická komise nemá moc porušení etických pravidel institucemi efektivně postihovat, ale může pouze podávat doporučení. Zároveň může taky svá doporučení medializovat a postihnuté instituce musí veřejně doložit, proč se případně doporučení od etické komise rozhodla nedodržet. Odebrání pravomoce sankcionizovat je pro nový potenciální orgán těžká rána, která se bohužel podepíše na jeho účinnosti. Rozhodnutí o sankcích tak nakonec bude záležet na každém interním rozhodnutí samotné instituce, která může být v celé kauze sama zaujatá.

Návrh o vzniku jednotného a nezávislého evropského etického orgánu teď míří k Evropské komisi, která by měla na základě doporučení Evropského parlamentu na konci roku zveřejnit svůj vlastní legislativní návrh. Pevně doufám, že rozhodnutí o pravomoci sankcionizovat ještě zváží.