Týdenní přehled 28. 5. - 4. 6.

Z BRUSELU

• V rámci tzv. miniplenary (zmenšený formát plenárního zasedání, konaný v Evropském parlamentu v Bruselu) jsme v tomto týdnu podpořili granty v hodnotě 500 milionů eur na výrobu munice pro Ukrajinu. Celou tiskovou zprávu najdete ZDE, shrnující video ZDE.
  
  Spotřeba munice na Ukrajině je totiž obrovská a my musíme zajistit, aby jí Ukrajina měla dostatek. Máme tedy v plánu poskytnout granty na nákup munice, rozšířit výrobní kapacity po Evropě a použít další nástroje a pobídky. Ve všech ohledech bude nutná úzká evropská spolupráce a kvalitní infrastruktura. Současně je nám jasné, že půjde o velkou částku peněz, které budeme muset investovat do soukromého sektoru. Proto jako Piráti tlačíme na transparentní tok peněz. Musíme vědět, kam peníze půjdou a jak s nimi bude naloženo. 
  
  
• Na plénu jsme v tomto týdnu také řešili situaci v Maďarsku a to v kontextu nadcházejícího maďarského předsednictví v Radě EU. Odsoudili jsme záměrné a systematické úsilí maďarské vlády podkopat základní hodnoty EU zakotvené v článku 2 SEU a zhoršující se stav právního státu v zemi. Zdůraznili jsme také potenciální riziko, které by neslo maďarské předsedání Radě EU, které má proběhnout v druhé polovině příštího roku. Požádali jsme proto Radu, aby co nejdříve našla vhodné řešení situace. Radě EU by měly rozhodně předsedat pouze fungující demokratické země, které nepodkopávají společné hodnoty, na kterých Evropa jako celek stojí. Jak se k problematice staví ostatní čeští europoslanci? To najdete ZDE.
  
  
• Přijali jsme usnesení o sexuálním obtěžování v EU a zhodnotili jsme kampaň „MeToo“. S kolegy jsme se v Evropském parlamentu shodli na tom, žeje potřeba, aby se v boji proti sexuálnímu obtěžování v EU dělalo mnohem víc a že by násilí na základě pohlaví mělo být podle práva EU trestným činem a sexuální obtěžování by mělo být kriminalizováno podle společné definice.

• Na plenárním zasedání jsme také otevřeli téma podniků a jejich dopadů na lidská práva a životní prostředí. Přijali jsme směrnici, na základě které budou muset společnosti předcházet, ukončovat nebo zmírňovat negativní dopad svých činností na lidská práva a životní prostředí, jako je dětská práce, otroctví, pracovní vykořisťování, znečištění, zhoršování životního prostředí a ztráta biologické rozmanitosti. Jak hlasovali jednotliví čeští europoslanci? To najdete v GRAFICE.
  
  
• Před několika dny jsem měl tu čest se v Bruselu zúčasnit se a zároveň i vystoupit na demonstraci za přistoupení Taiwanu do Světového zdravotnického shromáždění(WHA), jehož prostřednictvím je řízena Světová zdravotnická organizace (WHO). Proč se Taiwan nesmí účastnit zasedání největšího světového tělesa, které nastavuje celosvětovou zdravotní politiku? Odpověď je více než jednoduchá – Čína celou situaci politizuje a jeho participaci dlouhodobě blokuje.
  

Z MÉDIÍ

• Komentář pro Deník Referendum: Falešná maska Giorgie Meloniové. Kdo je nová spojenkyně českých konzervativců? - Devět měsíců potlačování lidských práv menšin, svobody tisku a právního státu vládou Georgie Meloniové skutečně není ničím, za co bychom měli italskou premiérku chválit, natožpak hovořit o „sdílených hodnotách“. Celý článek ZDE.

• Seznam Médium: Slyšeli jste o elektrárně Boxberg? Měli byste – Když se v Česku řekne energetika, většina lidí si představí ČEZ. Ten má jistě důležité postavení, pokud jde o dodávky energie. V evropském kontextu je ale možná důležitější jiná firma s trojpísmennou zkratkou a českými kořeny. Jde o EPH, Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského, která provozuje třetí „nejšpinavější“ elektrárnu v EU.
  
  
• Blog iDnes: Kde vázne komunitní energetika? Na schopnosti státu prosazovat vlastní pravidla – Proč mají v Rakousku nebo Německu fungující komunitní energetiku a my ještě ne? Není to tak těžké pochopit. Základní definice, na kterých sdílení energie stojí, přinesla totiž evropská směrnice o obnovitelných zdrojích v roce 2018. Členské státy ji měly překlopit do svých národních řešení do poloviny roku 2021. Řada našich sousedů to udělala, my ne.Proto teď máme málo zkušeností a teprve hledáme vhodný koncepční model, zatímco naši sousedi celkem bez problémů zrychlují další zapojování decentralizovaných zdrojů a jejich chytrých propojení.
  
  
• Seznam Médium: Placené vysoké školy: je školné nutnost, nebo nesmysl? – Už zase máme na stole návrh na zavedení školného na vysokých školách, který přednesla Národní ekonomické rady vlády (NERV) jako jeden ze způsobů, jak zlepšit stav státních financí. Podle statistické databáze Statista se ale podpora obyvatel Česka vůči zavedení školného pohybuje posledních patnáct let kolem 25 procent. Více v ČLÁNKU.
  

ZE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

• Maďarské předsednictví může být rizikem pro celou Evropu. Pokud Orbánovi a jeho straně Fidesz nevěříme v tom, že dokáží udržet v zemi demokracii a nerozkrádat veřejné finance, nemůžeme jim svěřit ani vedení Rady EU.​​​​​​​ 
  
  
• Když se v ČR řekne energetika, vybaví se vám ČEZ. Ten má jistě důležité postavení. V evropském kontextu je ale možná důležitější jiná firma s trojpísmennou zkratkou a českými kořeny. O jakou firmu jde?
  
  
• Evropa pomáhá Ukrajině! Schválili jsme nové granty na výrobu munice pro Ukrajinu.
  
  
• Falešná maska Giorgie Meloni. Kdo je nový spojenec českých konzervativců? Nesmíme podléhat dojmu, že italská vláda je jen další regulérní demokraticky smýšlející spojenec, kterého by se Česká republika měla držet. Stále je to ta samá vláda složená z několika krajně-pravicových stran, jejichž předsedové jsou nechvalně známí podporou Putina a Orbána nebo objemnými korupčními kauzami.
  
  
• Na každý dolar investovaný do fosilních paliv nyní připadá přibližně 1,7 dolaru do čisté energie. Před pěti lety byl tento poměr jedna ku jedné. Pokud nechce Evropa zaostat za zbytkem světa, musí masivně investovat do obnovitelných energií.
  
  
• Jak vlastně fungují emisní povolenky a co nás čeká za změny? Emisní povolenky jsou poplatky, které musí platit firmy, které vytvářejí velké množství emisí. Jde o teplárny, elektrárny, rafinerie nebo ocelárny. Firmy platí za to, že vytvářejí oxid uhličitý, který nejde z atmosféry odebrat.
  
  
• ŠKOLNÉ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH. Nutnost, výmysl nebo co vlastně? Už zase máme na stole návrh na zavedení školného na vysokých školách. Proč? To shrnují ve VLÁKNU.
  
  
• Co vy a čtyřdenní pracovní týden? Pro zavedení čtyřdenního pracovní týdne hovoří mnohé zkušenosti z okolních zemí i akademické studie. Dlouhodobý trend je totiž zcela jasný: počet pracovních hodin se zmenšuje a tlak na work-life balance roste. Jak ale rozptýlit pochybnosti, že dojde ke zdražení zboží a služeb, firmy budou muset nabrat víc zaměstnanců, kterých je už teď na pracovním trhu nedostatek, a klesne množství odvedené práce?