PPEU

Daňová reforma je paskvil. Nemůžeme být nezodpovědní a pak si myslet, že to za nás vyřeší Evropa

Daňová reforma je paskvil. Nemůžeme být nezodpovědní a pak si myslet, že to za nás vyřeší Evropa

2020-12-15

Evropské peníze tu nejsou na zachraňování daňových průšvihů.

Nová daňová reforma má Česko připravit o necelých sto miliard korun ročně a právem se proti ní objevily různé typy pádných argumentů. Například ten, že ti nejchudší, kteří by peníze do ekonomiky vrátili nejpravděpodobněji, v reformě nevydělají skoro nic. Anebo – což staví do velmi absurdní pozice především „rozpočtově zodpovědnou“ ODS, která pro reformu hlasovala – skutečnost, že budeme mít takhle obrovský výpadek rozpočtu v době, kdy naopak potřebujeme do ekonomiky investovat, aniž bychom ho měli čím kompenzovat.

Rád bych na tomto místě vyvrátil jeden velký blud, který v médiích a na sociálních sítích šířili ekonomové jako například Lukáš Kovanda. Ten nejprve psal, že dvouletou daňovou reformu „vykryje“ 182 miliard korun z koronavirového fondu obnovy Evropské unie. Skočil tak na špek Andreji Babišovi, který sice sliboval, že reforma bude pouze na dva roky, v odhlasovaném návrhu však nic takového není – pokud by reforma prošla v současné podobě, jak ji poupravil Senát, jednalo by se o výpadek permanentní.

danovareforma.png

Celkem 182 miliard eur, které máme od EU dostat, jsou prý tedy jakési „peníze navíc“. Ještě před pár dny jsme ani nevěděli, zda s touto částkou můžeme vůbec počítat – Evropská komise chce pomoc podmínit dobrým stavem právního státu, aby nedocházelo například k tomu, že si finance rozebere vládnoucí elita spolu se spřátelenými oligarchy. Za zavedení této podmínky jsem dlouho bojoval i já, Polsko a Maďarsko se ovšem postavili proti ní. Obě země si nakonec vyjednaly nezávazné deklarace odkladu, za kterého nicméně bude se vší pravděpodobností možné koronavirovou pomoc rozjet.

Sám Kovanda píše, že přímo a otevřeně nahradit výpadek způsobený daňovou reformou evropskými penězi by se Evropské komisi nelíbilo. Uděláme si to tedy hezky po svém, za zády evropských institucí. To je poměrně dost odvážná myšlenka, jejíž autor si samozřejmě uvědomuje, že na jeho návrhu vlastně něco není úplně košer. Je zajímavé, že někdo, kdo EU neustále obviňuje ze socialismu, chce zrovna během krize nesmyslně rozhazovat a spoléhat na to, že naše nezodpovědné kroky vykryje Evropská unie.

Vážně chceme zahodit více než půlku Fondu obnovy?

Částka z fondu obnovy (tzv. Next Generation Fund) má jít na podporu investic, digitalizaci, modernizaci průmyslu i energetiky a boj proti klimatickým změnám, jak jsem již psal. Není pravda, jak tvrdí Kovanda, že restrukturalizaci ekonomiky bychom určitě dělali tak jako tak, nehledě na peníze z EU – přes předešlý formální souhlas se například Andrej Babiš a Karel Havlíček snažili udělat vše pro to, aby v českých médiích zdiskreditovali plány na Zelenou dohodu.

ujetvlak

Vzhledem k tomu, jak málo vláda lidem v nouzi či podnikatelům pomáhala doteď, je opravdu velmi utopické si myslet, že by bez evropských peněz po konci pandemie zahájila nějakou funkční obrodu ekonomiky. Andrej Babiš klidně – jako koneckonců během celé koronapandemie – nebude dělat nic, pokud mu průzkumy řeknou, že to jeho voličům nevadí. Aktuálně řeší spíš své vlastní dotace, zatímco nechává umírat celé sektory ekonomiky.

Fond obnovy je naprosto přelomovým plánem Evropské unie, protože občanům členských států ukazuje, jak moc jsou evropské státy ochotny spolupracovat a podílet se na snížení negativních dopadů pandemie. Nechat si téměř polovinu této částky „sníst“ daňovou reformou je tedy neuvěřitelně krátkozraké rozhodnutí, které nastartování investic, tvorbu nových pracovních míst a čistší ekonomiku možná tak oddálí.

Jak to nedělat

Všichni se shodneme na tom, že je potřeba snížit velmi vysoké zdanění práce v Česku a zrušit superhrubou mzdu – respektive přestat z ní vypočítávat základ daně. Existují ovšem dost velké rozdíly ve způsobech, kterými to lze udělat. Ten, který představilo ANO, je nepromyšlený a navíc absolutně nereflektuje současnou ekonomickou situaci. Podle sociologa a člena NERVu Daniela Prokopa je asi 15 procent zaměstnanců, kteří na reformě nevydělají vůbec nic. Nejnižší pětina zaměstnanců na tom ušetří v průměru cca 270 korun měsíčně. Andrej Babiš tedy lže, když říká, že reforma ušetří všem stejně.

Navíc zde selhává taky argument rozhýbání ekonomiky. Jsou to právě nízkopříjmoví lidé, kteří by každou částku navíc vrazili do spotřeby a které mnohdy postihla současná pandemie nejvíc. Lidé, kteří už tak spoří, veškeré další příjmy navíc spíše někam uloží. Nechceme šikanovat vysokopříjmové zaměstnance – často jsou to velmi cenní experti, které si v Česku chceme udržet, a revize daní by se měla týkat i jejich příjmů. Pokud však vláda slibuje, že z daňové reformy by se měli radovat všichni, svému slibu nedostála.

Drahá, zato špatná reforma

Navržená reforma je navíc hrozně drahá. Je to právě sleva na zaměstnance navržená naším poslancem Mikulášem Ferjenčíkem, která měla za cíl pomoct i těm nejchudším, a navíc by vyšla na mnohem méně peněz než ta Babišova. Že by skutečně – na rozdíl od Babišova návrhu – pomohla i těm nízkopříjmovým, potvrdil i víceguvernér české národní banky Marek Mora. Ministryně financí Alena Schillerová se ale snažila v Senátu prosadit vyškrtnutí slevy, což se jí zcela nepodařilo – sleva byla snížena. Právě kvůli slevě zvažuje veto i samozvaný „prezident dolních deseti milionů“ Miloš Zeman, kterého ve skutečnosti mnohem víc než pracující lidé zajímají zásahy do našich tajných služeb a kšefty jeho kamarádíčků.

ODS, která si prošlý návrh reformy připsala jako svůj úspěch, je ve skutečnosti úplně stejně nekoncepční jako ANO. Byla to právě vláda ODS, která superhrubou mzdu před více než deseti lety zavedla. Že měla teď její zrušení jako jednu ze svých hlavních priorit, pouze ukazuje to, že i přes fasádu zodpovědnosti v nakládání s veřejnými financemi ODS žádnou dlouhodobou koncepci nemá a její daňová politika je absolutně nepromyšlená.

superhrubamzdaaods.png

Piráti jsou jedinou stranou, která se snaží myslet jak na vyrovnaný rozpočet, tak na to, aby daňové zatížení nedopadalo nerovnoměrně nejvíc na ty nejchudší. Politici, kteří daňovou reformu v současné podobě podporují a chtějí z ní pouze vyškrtnout slevu na poplatníka, opravdu naplnili heslo „je to sice dál, ale zase horší cesta“ – bude to sice stát hodně, ale zato to nepomůže potřebným. Ale co, vyhrabe nás z toho Evropská unie, kterou se mnozí tito politici snaží očerňovat, jak jen to jde.