Studie NFPK: šokující skandály v Babišem ovládané státní instituci

Zprávu od Nadačního fondu proti korupci naleznete zde.

SZIF má dlouhou historii problematického fungování a kontroverzních kauz. Už v roce 2009 poslanec za KSČM Josef Šenfeld kombinoval členství v dozorčí radě SZIF s pobíráním milionů korun v dotacích pro svou firmu – a na svůj střet zájmů jaksi zapomněl upozornit. Poté, co se Andrej Babiš stal v roce 2014 ministrem financí, ale problémy na SZIF nabraly na obrátkách. Během pár let dosadil do většiny výkonných i kontrolních pozic své nejbližší spolupracovníky a fungování instituce přizpůsobil tak, aby nahrávala jeho byznysovým zájmům. Podle výzkumu London School of Economics z roku 2016 prožíváme v Česku korporátní převzetí státu („state capture“).

Proč se Andrej Babiš zaměřil zrovna na SZIF? Premiér je jedním z největších tuzemských podnikatelů v zemědělství a bez dotací, které SZIF rozděluje, by měl jeho Agrofert nulové zisky. Nenechte se zmást trapnou právní kličkou se svěřenskými fondy – Andrej Babiš dál ovládá holding Agrofert a může ho kdykoliv převzít zpátky do svých rukou. V roce 2018 se Babišovým střetem zájmů začala zabývat EU a většina úřadů přerušila vyplácení dotací firmám z holdingu do doby, než se o Babišově střetu zájmů rozhodne ve dvou nezávislých auditech. SZIF začátkem roku 2020 náhle změnil svůj právní status a stal se jakýmsi samostatným dotačním úřadem nezávislým na Ministerstvu zemědělství. Podle uniklého auditu Evropské komise jde o účelovou kličku, která fondu umožňuje tvrdit, že se na něj nevztahuje tuzemský zákon o střetu zájmů – a pokračovat ve vyplácení dotací Babišovým firmám. Zásadní je také to, že i přes výrazné navýšení pravomocí fondu nedošlo k zpřísnění kontroly a zvýšení transparentnosti fondu – jak by se dalo očekávat od instituce, která jen loni operovala s 42,2 miliardami korun. Možná vám přijde, že všechny tyto machinace premiéra musí stát obrovské množství úsilí – jemu se to ale dobře vyplatí. Od vstupu do politiky čerpají jeho firmy z veřejných rozpočtů každý rok víc a víc peněz.

Možná si říkáte, že by se na tyto problémy měla zaměřit dozorčí rada fondu, která má jeho činnost kontrolovat. Čekat od ní nějakou rozhodnou akci by ale bylo bláhové, za poslední roky bylo jejími členy několik Babišových blízkých spolupracovníků, a to včetně jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka. Za to Česko dokonce dostalo od EU pokutu ve výši 840 428 eur, protože byl zároveň členem představenstva Agrofertu. K placení pokuty nakonec nedošlo, trend je ale zřejmý. Pro představu, v dozorčí radě byla i bývalá členka předsednictva hnutí ANO Monika Oborná, Josef Kott, člen hnutí ANO a dřívější zaměstnanec firmy holdingu Agrofert, nebo Jitka Věková, zaměstnankyně Jaroslava Soukupa, jejíž manžel dal sponzorský dar ANO ve výši šesti milionů korun (!).

Možná by mohl pomoct audit?

Kéž by, ale rozdělování dotací na SZIF bude další čtyři roky kontrolovat firma Ernst & Young, která zároveň ověřuje účetní závěrku Agrofertu a dělala i audity hnutí ANO a kontrolu příjmů Andreje Babiše. Tato firma podle analýzy NFPK také získává velké množství zakázek z dalších resortů spadajících pod hnutí ANO.

SZIF nejsou jen problematické dotace, ale také problematické veřejné zakázky. Korupční síť v okolí SZIF je opravdu rozsáhlá a analýza ji pečlivě odkrývá. Jedním příkladem za všechny je firma Juwital podnikatelky Evy Andresonové, která v letech 2014 a 2018 v Praze kandidovala za ANO. SZIF jí v roce 2016 dal zakázku za skoro 3 miliony korun na nákup počítačů. Firma Juwital se ale prodeji počítačů ani nevěnuje, vyrábí kosmetiku a bylinné nápoje. Analýza dále poukazuje na to, že je do celé sítě podezřelých zakázek zjevně zapleten i ministr zemědělství Toman, který je spojován zejména z předraženými a nesmyslnými zakázkami na PR a reklamu.

SZIF už byl v minulosti auditován a skrz Výbor pro rozpočtovou kontrolu v Evropském parlamentu žádám o přístup k neveřejným závěrům těchto auditů. Vzhledem k rozkrytí nových skutečností žádám také o zahájení nového auditu na SZIF a doufám, že mě Výbor pro rozpočtovou kontrolu podpoří. Také jsem napsal Evropské komisi, co se chystá dělat s tím, že peníze evropských občanů v Česku z velké části rozděluje netransparentní, v podstatě nekontrolovatelná a politicky ovládaná instituce. Pokud chcete vědět víc o problematickém rozdělování evropských peněz v zemědělství v Česku a okolních zemích, doporučuji k přečtení svůj článek z konce února.