Více inovací pro všechny, více ekologie a méně betonu. Připomínkujeme Národní plán obnovy

13.04.2021
Chceme více investic do lidí a projektů, ze kterých těží všichni, ne pouze úzký okruh firem.

Už jste slyšeli o Národním plánu obnovy? Jde o klíčový dokument, na základě kterého bude Česko čerpat přes 180 miliard Kč. Peníze půjdou z mimořádného záchranného balíčku EU, který má postavit ekonomiky po pandemii znovu na nohy.

Už od loňského podzimu ze všech sil tlačíme na vládu, aby byla příprava plánu transparentní a řádně konzultovaná s odborníky i s opozicí. V prosinci jsme například poslali rozsáhlý otevřený dopis s našimi prioritami. Bohužel, vláda plán poskytla teprve na konci března, kdy už hoří termíny – plán musí být Evropské komisi předložen do konce dubna.

Aby problémů nebylo málo, tak verze, kterou jsme od vlády dostali, připomínala dětský pokoj před velkým úklidem. Některé klíčové oblasti zcela chyběly, jinde neseděly částky a někde zůstaly interní komentáře úředníků.

priority.png

Přesto jsme plán s naším analytickým týmem během několika dní prostudovali a sepsali naše připomínky k jednotlivým oblastem, tzv. komponentám, do nichž je plán rozdělen. Tyto připomínky jsme vládě poslali a zveřejňuji je i zde na svém blogu.


Připomínky ke zveřejněné verzi Národního plánu obnovy

Investice do digitalizace státní správy by měly vést k lepší propojenosti informačních systémů a k přístupnějším službám státu pro občany. Současnou verzi digitalizačních komponent 1.1 Digitální služby občanům a firmám a 1.2 Digitální systémy státní správy považujeme za neambiciózní, bez reálné vize a bez konkrétních návrhů na změnu existujících procesů. Z velké části jde jen o obnovu stávajících systémů.

V rámci investic do kyberbezpečnosti požadujeme větší důraz na posílení role Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jinak hrozí, že bude docházet k neefektivním investicím do předraženého, v horším případě nefunkčního softwarového zabezpečení.

Komponentu 1.3 Digitální vysokorychlostní sítě považujeme za kvalitní a potřebnou a požadujeme zachování navržené alokace.

Měla by být snížena alokace do komponent 1.4 Digitální ekonomika a společnost, která nedostatečně vysvětluje investiční potřebu České republiky a zvýhodnění leteckého průmyslu, případně by tato komponenta měla být výrazně přepracována.

Požadujeme dodržení slíbené alokace 8 miliard do oblasti kultury, ale komponenta 1.6 Rozvoj kulturního a kreativního sektoru nemá být vedena pod pilířem 1, jelikož se nejedná o digitalizační projekty. Budování krajských kulturních center skutečně nijak digitalizaci nepřispěje a pro řádné vykazování je to nevhodné.

V dopravních komponentách požadujeme prioritizaci železnice a elektrifikace hromadné dopravy ve městech. V případě elektromobility by investice měly mířit do infrastruktury, která je dostupná všem (například do veřejných dobíjecích stanic) a ne pouze firmám. Plán by také měl preferovat investice do infrastruktury na úkor dotací pro vozidla, které mají omezenou životnost. V případě, že budou komponenty tímto směrem upraveny, souhlasíme i s navýšením celkové alokace dopravních komponent.

V případě investic do vodíku je klíčové specifikovat, s využitím jakého vodíku se počítá. V případě, že má jít o vysokoemisní vodík z koksárenského plynu (tzv. šedý vodík), nevidíme v takovýchto projektech ekologický přínos a žádáme jejich vyškrtnutí.

Z komponenty 2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu by měly být vypuštěny invazivní zásahy do krajiny jako jsou betonové vodní nádrže, které nejsou vhodným adaptačním opatřením. Ty by měly být nahrazeny investicemi do pozemkových úprav jako jsou mokřady, tůně nebo protierozní meze, které stejný problém řeší efektivněji, levněji a výrazně méně invazivně

Komponenta 2.7 Cirkulární ekonomika a recyklace a průmyslová voda by se měla rozšířit na cirkulační řešení pro širokou veřejnost, nejen pro soukromé firmy. Sem spadají například tzv. re-use centra nebo projekty pro recyklaci komunální odpadní vody.

Vítáme školskou komponentu 3.1, jejímž cílem je reforma kurikula s důrazem na rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Komponenta by však měla cílit také na obory s odborným zaměřením (SOŠ), které v současnosti zahrnuty nejsou. Vítáme i projekt fondu pro poskytování IT vybavení znevýhodněným žákům. Otázka ale je, co bude s těmito projekty po ukončení podpory z EU - jednorázový nákup vybavení dlouhodobě ničemu moc nepomůže.

Oblast rozvoje dalšího vzdělávání a celoživotního učení v komponentě 3.2 zcela opomíjí střední školy, které jsou v současnosti mnohdy poskytovateli dalšího vzdělávání. Komponenta by měla být zaměřena také na rozvoj školních poradenských služeb a kariérového poradenství.

V komponentě 3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce požadujeme navýšení prostředků na rekvalifikace zaměstnanců, zejména ve strukturálně postižených regionech, a na podporu částečných úvazků. Hradit z prostředků Fondu obnovy výplatu důchodů považujeme za nesmysl.

V komponentě 4.1. Systematická podpora veřejných investic požadujeme, aby maximum prostředků této komponenty šlo přímo dotčeným subjektům na přípravu projektů a nikoliv na navyšování personálních kapacit na ministerstvu pro místní rozvoj.

V komponentě 4.2 Podpora investic v průmyslu a podnikání navrhujeme výrazné snížení alokace a omezení okruhu žadatelů na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců.

V pilíři 5 Výzkum, vývoj a inovace navrhujeme navýšit alokaci do inovací v oblasti životního prostředí a na projekty s mezinárodní spoluprací, které v současnosti tvoří pouze malou část pilíře.

Z peněz alokovaných pro oblast zdravotnictví požadujeme financování reformy psychiatrické péče a navýšení alokace pro tento účel. Dostupnost odborné péče o duševní zdraví je na našem území jeden z velkých deficitů a je nezbytné zajistit dostupnost psychologické pomoci pro zdravotníky i pro všechny občany ČR, kteří dnes čelí nesmírnému tlaku.


Podaří se Česku tuto příležitost využít?

Národní plán obnovy nese všechny problémy projektu připravovaného za zavřenými dveřmi, od formálních chyb a zmatení až po snahu hlavně rychle udat nějaké peníze a neřešit moc jejich účel. Myslím ale, že to je problém vlády jako celku, ne konkrétních úředníků, kteří plán připravují. Věřím, že se i skrze další připomínky a meziresortní řízení povede prosadit co nejvíc rozumných investic, které Česku pomohou i za pár let.