Týdenní přehled 7. – 11. listopadu

Začala klimatická konference OSN - COP27

• V egyptském Šarm aš-Šajchu byla zahájena dlouho očekávaná klimatická konference OSN. Na COP 27 se budou řešit dosavadní nedostatečná opatření, nastavení ambicioznějších cílů i finanční pomoc zasaženým státům. Česko, coby předsednická země, bude na konferenci zastupovat celou EU. Cílem letošních jednání je přijít s konkrétními kroky, které bude nutné provést za účelem razantního snížení emisí skleníkových plynů.
  

„Aktuální krize spolu velmi úzce souvisí. Navíc je potřeba si uvědomit, že klimatická krize bohužel nabírá na síle. Oteplování planety i stoupání hladin oceánů totiž zrychluje. Tímto tempem rozhodně nespějeme k udržení klimatické změny pod kontrolou.”

„V Evropském parlamentu jsme před konferencí COP 27 vyzvali vyspělé státy k tomu, aby zvýšily své klimatické ambice a výrazněji přispěly k naplňování cílů Pařížské dohody. Nejvíce jsou klimatickou změnou zasaženy státy globálního Jihu a my je nesmíme nechat na holičkách. Pro ně není klimatická změna abstraktní pojem, ale každodenní realita.” 

Řekněme si to narovinu – musíme se zbavit závislosti na ruské ropě! 

Postavit celou ekonomiku na tom, že pálíme ropu, kterou si tady netěžíme, nevyrábíme, není úplně dobrý nápad. Berme to z dlouhodobé perspektivy.

DĚNÍ V BRUSELU

Miniplenary

• Ve středu a čtvrtek se konalo tzv. miniplenary – zmenšený formát velkého plenárního zasedání. Na začátku programu bylo zhodnocení výsledků říjnového unijního summitu, rozpravy se zúčastnila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady Charles Michel.

• Dalším tématem rozprav i hlasování bylo zahrnutí opatření RePowerEU do národních plánů obnovy s cílem posílit nezávislost na ruských fosilních palivech a urychlit zelenou tranzici a přechod k udržitelným zdrojům.
  

„Investice do nových čistých zdrojů energie, fotovoltaiky, tepelná čerpadla, chytrá energetická řešení nebo energetické úspory – to všechno půjde financovat z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz, které si za výhodných podmínek vypůjčila EU ještě před válkou na trzích. Dalších 20 miliard EUR by k nim teď mělo přibýt skrze dražby povolenek pro velké fosilní firmy. Jsou to investiční prostředky v řádu stovek miliard korun, které bychom jako Česko zkrátka jinak neměli. A že je opravdu potřebujeme, protože naše energetika je zastaralá, zoufale závislá na starých fosilních technologiích, a proto taky v současnosti neúnosně drahá pro firmy a pro lidi."

• Poslanci Evropského parlamentu na tomto plenárním zasedání také hlasovali o zrušení kontrol na vnitřních hranicích mezi Chorvatskem a současnými členy Schengenského prostoru. S dalšími pirátskými kolegyjsme hlasovali pro zařazení Chorvatska do Schengenu.

• Dalším bodem na programu jednání a následně hlasování bylo usnadnění silniční přepravy zboží mezi Ukrajinou, Moldavskem a Evropskou unií. Hlavním cílem dohod, které nahradí dosavadní bilaterální smlouy s oběma státy, je především pomoci umožnit vývoz obilí, paliva a dalších důležitých surovin, který je v současnosti nemožný kvůli ruské válce na Ukrajině. Shodli jsme se, že proto budeme v EU dočasně uznávat např. ukrajinské řidičské průkazy.

• Evropský parlament také schválil zprávu o boji proti strukturálnímu a institucionálnímu rasismuv Evropské unii. Vyzvali jsme tak evropské instituce, aby šly v boji proti rasismu a xenofobii příkladem. Společně s dalšími kolegy jsme odsoudili média, která šíří předsudky o minoritách. Zpráva odsuzuje i případy policejní a soudní diskriminace vůči menšinám.
  

DORA – Akt o digitální provozní odolnosti finančního sektoru

• V tomto týdnu debatovali europoslanci o nových pravidlech pro bezpečnost finančních institucí. Balíček jménem DORA, jehož jsem byl zpravodajem, má zajistit, že subjekty působící ve finančním sektoru jsou natolik odolné, že budou schopny přestát všechny druhy narušení a hrozeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi, reagovat na ně a zotavit se z nich.

Nová evropská směrnice o distančním marketingu

• Uzavírání smluv online nebo po telefonu, tedy bez osobního kontaktu zákazníka s prodávajícím, se v posledních letech, do velké míry i kvůli pandemii COVID-19, velmi rozšířilo. A nemyslím tím „podvodné“ nabídky slibující modré z nebe, ale naprosto běžné uzavírání třeba pojistných nebo investičních smluv. Proto nyní v Evropském parlamentu pracujeme na tom, aby v takových situacích měli spotřebitelé co největší ochranu. Zároveň také chceme, aby se v rámci jednotného trhu EU pravidla pro nabízení finančních a podobných služeb sjednotily.

Jedním z nejdůležitějších bodů je fakt, že směrnice stanoví informace, které musí spotřebitel obdržet před uzavřením smlouvy na dálku (tzv. předsmluvní informace). Obchodník bude povinen zaslat tyto informace spotřebiteli včas – ale hlavně, bude je muset předat jasným a srozumitelným způsobem, a to elektronicky, nebo v papírové podobě. Zamezíme tak všemožným kličkám a skrytým podmínkám, kterých obchodníci na dálku dnes využívají naprosto běžně.

• Kromě plenárního zasedání jsem se stihl zúčastnit i uzavřeného kulatého stolu s novináři, kterým jsme s dalšími českými europoslanci přiblížili témata, kterými se v současnosti na půdě Evropského parlamentu zabýváme. Řeč přišla třeba na migraci a migrační azylový pakt nebo manželství pro všechny.

ZE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ 

Piráti se odmítají nechat zatahovat do snah premiéra přiblížit českou vládu Itálii

• Premiér Petr Fiala se nechal minulý týden slyšet, že by se česká vláda měla začít více koordinovat s vládami v Itálii a v Polsku. Česká republika samozřejmě s oběma zeměmi komunikuje a obchoduje jak na mezistátní, tak i na evropské úrovni. Úplně něco jiného je ale návrh předsedy ODS vytvořit vládní koordinační most Varšava – Praha – Řím. Proč máme s Bratry Itálie problém? O tom píšu v tomto příspěvku a článku.

Ruský plyn a maďarská výjimka

• Maďarsko si na summitu v Bruselu v polovině října zajistilo výjimku z cenového stropu, který připravuje EU a po němž volá velká část zemí. Nyní se ale ukazuje, že maďarská dohoda s Ruskem není tak dobrá, jak se zdálo.​​​​​​​​​​​​​​ 

• To, že maďarský premiér Viktor Orbán svým občanům neustále něco populisticky slibuje, není žádná novinka. Novinkou není ani to, že to pak dopadá vlastně úplně naopak, než sliboval. Jinak tomu není ani s „výhodnými“ cenami ruského plynu pro Maďarsko. To má nyní až pětkrát dražší plyn, než je tržní cena. ​​​​​​​​

Ochrana soukromí a osobní dat vs. TikTok

• ​​​​​​​Možná si pamatujete, že jsem už před nějakou dobou apeloval na to, abyste si dali pozor na to, jaké aplikace používáte. Nikdy totiž nevíte, jak je s vašimi osobními daty zacházeno. U čínské aplikace TikTok to platí dvojnásob! Proč? Třeba i proto, že společnost nedávno uvedla, že je možné, že může docházet ke sdílení osobních dat uživatelů s čínským komunistickým vedením. Šílené, nemyslíte?! ​​​​

Ruské útoky v posledních týdnech míří cíleně na energetiku

• Se znepokojením sleduji, jak ruské útoky v posledních týdnech míří cíleně na energetiku, podle odhadů už zničily asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury.​​​​​​​ Kyjev, ale i další velká města řádově s miliony obyvatel, zažívají teď na počátku zimy výpadky elektřiny, světla, vody, tepla. Putinovi vojáci se už předtím nezdráhali vojensky útočit poblíž jaderných elektráren, což je nejen nesmyslný hazard, ale taky další porušení mezinárodního práva. Je jasné, co tím Putin sleduje. Ničení energetické infrastruktury je vzkaz Ukrajině a Evropě, že Rusko udělá všechno pro to, aby tahle zima byla co nejhorší.
  

Nemá smysl jednat s Ruskem o dodávkách jakékoliv energetické komodity. Nelze platit někomu, kdo nám ve finále vyhodí do povětří elektrárny nebo rozvodnou síť, to by byly extrémně špatně vyhozené peníze. Radši za ně stavme vlastní zdroje a decentralizovanou soustavu s technologiemi, skrze které nás nemůže nikdo vydírat. V Kyjevě to bohužel zatím znamená veřejné ohřívárny, u nás ale obnovitelné zdroje, baterie a tepelná čerpadla.

Doporučení na podcast – Studio N: Klima předbíhá i ty nejčernější předpovědi

• K poslechu depresivní, ale realistické popsání situace naší planety. Považuju za extrémně důležité, že tohle téma Deník N zvedá. Snad to pomůže všem křiklounům typu „žádná klimazměna není a vy jen strašíte lidi“ zavřít pusu. Už není prostor na diskuze a hádky. S planetou je to špatný a musíme se chytnout za nos. I proto má Evropa Green Deal, proto máme balíček Fit for 55. V Česku musíme okamžitě konat, protože čas na debaty vypršel. 

K čemu je nám blockchain? 

• Blockchain je ze své podstaty decentralizovaný, vysoce zabezpečený a transparentní databázový systém.  Blockchain pomáhá v Estonsku s e-službami a v Gruzii třeba s katastrem nemovitostí. Je to totiž cesta, jak systémy zjednodušit, zrychlit a zdostupnit. Pojďme toho v Česku využít!