Nový úřad pomáhá v boji proti rozkrádání peněz. Co se povedlo a co ne?

Jen za prvních 100 dní od svého spuštění úřad registroval až 1 700 nových nahlášených zločinů a započal přes 300 vyšetřování, jejichž odhadovaná škoda na evropském rozpočtu činí dohromady přibližně 4,5 miliardy euro. V České republice řeší 12 kauz, včetně proslulého střetu zájmů Andreje Babiše. 

Nový protikorupční úřad, jehož vznik jsem dlouhodobě s Piráty s velkou vervou podporoval, jede na plné obrátky a nemá v plánu brzdit. Nový orgán je přitom velice potřebnou a revoluční posilou pro dosavadní evropské protikorupční instituce! EPPO totiž může vyšetřovat a trestně stíhat podvodníky na evropských dotacích zcela nezávisle na vnitrostátních soudních systémech. Velcí dotační podvodníci se tak už nemůžou pohodlně a arogantně schovávat za pomalé nebo ovlivněné soudní systémy, ale zodpovídají se přímo EU.

I přes to všechno má úřad ještě hodně nevychytaných much, které je potřeba napravit. Úřad momentálně má pouhých 120 úředníků a v náboru dalších mu nesmyslně brání samotná Komise. Některé země jako Polsko a Maďarsko se na fungování úřadu ani nepodílí a Slovinsko je sice členem, ale stále bojkotuje jmenování vlastních žalobců. Pokud má EPPO doopravdy efektivně hlídat peníze z evropského rozpočtu, musíme nejdříve tyto problémy vyřešit.

Revoluční úřad nese výsledky

Podstata role Úřadu evropského veřejného žalobce je především vyšetřovat a stíhat trestné činy, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU. Zabývá se tak problémy, jako jsou korupce, praní špinavých peněz, zneužití evropských prostředků nebo dotační a přeshraniční podvody s DPH. Společně se doplňuje s Úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), který může vyšetřovat pouze administrativní podvody, zatímco EPPO řeší podvody kriminální. OLAF navíc může po případném odhalení vydávat pouze doporučení členským státům, ale nemůže je sám stíhat.

Nezávisle zvolený tým až 140 žalobců ze všech zapojených zemí vedený rumunskou legendární žalobkyní Laurou Kövesi má za úkol co nejvíce omezit rozkrádání evropského rozpočtu, které momentálně činí okolo 50 miliard eur ročně.

Pro výsledky práce EPPO nemusíme chodit daleko. V Chorvatsku například úřad zahájil vyšetřování starosty města Nova Gradiška, který za přijetí úplatků zmanipuloval výběrové řízení ve prospěch svého známého. Ten si tak mohl přijít až na půl milionu eur z Evropského fondu soudržnosti. V Itálii zase na požádání EPPO policie zabavila majetek o hodnotě více jak 11 mil. euro dvěma společnostem, které využily světové pandemie covid-19 na pašování zdravotních pomůcek a reálně ohrožovali lidi na životech.

Nebezpečí pro Andreje Babiše?

Obrovskou roli může nový úřad sehrát i v dlouholetých kauzách našeho pravděpodobně dosluhujícího premiéra Andreje Babiše. EPPO kauzu střetu zájmů Andreje Babiše převzalo hned jako jednu z prvních, 12 dní po svém spuštění na začátku letošního června. Případ doposud řešilo Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Pro Andreje Babiše to do budoucna může znamenat obrovský problém. Ačkoliv sice pravděpodobně už premiérem nebude, za dobu své vlády si dokázal díky svému střetu zájmů nelegálně přijít na obrovské balíky peněz právě z evropských fondů. Střet zájmů s končící funkcí pravděpodobně zaniká, co se ale za posledních několik let stalo naštěstí neodmaže. 

Ambiciózní úřad má ještě řadu neduhů

Na nový úřad se už od začátku kladou obrovské nároky: ročně by měl zvládat až 3 000 případů. Jak se dá ale předpokládat, aby jakýkoliv úřad něco takového dokázal v tak dobré kvalitě, potřebuje dostatek finančních zdrojů a především hlavně zaměstnanců. To je ale momentálně problém – úřad nemá má sice dostatek zdrojů, ale chybí mu až polovina potřebných zaměstnanců.

Situace je momentálně obzvláště důležitá, protože EPPO má nyní za úkol chránit prostředky na obnovu po pandemii v hodnotě 800 mld. eur. Na to ale potřebuje více financí a hlavně dvakrát tolik zaměstnanců. Komise sice EPPO více zdrojů zprostředkovala, ale nesmí je použít na nábor nových zaměstnanců. Nepochopitelný krok Komise tak efektivně ohrožuje ne pouze dobré fungování nového úřadu, ale i obrovskou sumu evropských fondů na obnovu, které nebudou dostatečně ohlídány.

Druhým a neméně důležitým problémem EPPO je fakt, že se ho dosud účastní pouze 22 z 27 členských států. Ačkoliv se od Švédska očekává vstup už příští rok, ostatní země –  Irsko, Dánsko, Maďarsko a Polsko o zapojení zatím nepřemýšlí. Nekompletní účast všech členských států přitom nepoškozuje jenom důvěru veřejnosti v EU a evropské finanční zájmy, ale také značně komplikuje mezistátní vyšetřování.

Zrovna u zemí, jako je Maďarsko, jde o velkou chybu. Maďarská vláda Fidesz Viktora Orbána je totiž proslulá ovládáním řady maďarských institucí včetně ministerstev, která rozhodují o přidělení dotací. Často se pak stává, že některé dotace končí u Orbánových kumpánů a maďarských oligarchů. Polsko je zase zásadně největším příjemcem evropských dotací.

Velkým trnem v oku pro fungování EPPO tvoří Slovinsko pod vládou premiéra Janeze Janšy, který se zcela otevřeně vzhlíží ve Viktoru Orbánovi nebo Donaldu Trumpovi. Slovinsko se totiž do projektu evropského veřejného žalobce zapojilo, Janša ale schválně z osobní vendety pozastavil jmenování dvou slovinských nezávislých delegátů na evropské žalobce, protože se dříve věnovali investigaci Janši samotného. To vše Janšovi prochází i přes naléhání o jejich jmenování Slovinským ústavním soudem, který potvrdil, že volba delegátů proběhla naprosto férově.

Ačkoliv je tedy Slovinsko součástí EPPO, úřad nadále nedokáže rozpoznat, jestli se na Slovinsku náhodou nedějí velké finanční podvody nebo zneužití unijních fondů. Stejně tak takové podvody nebude moct ani stíhat. A to je obrovský problém: Slovinsko momentálně předsedá Radě EU a tím ohrožuje zbytek evropského rozpočtu.

Nesmíme EPPO podkopávat nohy

Na vznik Úřadu evropského veřejného žalobce jsme čekali dlouho – první zmínky o jeho založení jdou zpátky až do roku 1997, ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Nyní, když už úřad doopravdy funguje, máme možnost sledovat, jak moc je pro obranu evropských peněz důležitý. Neměli bychom proto takovou šanci promarnit a Komise musí pochopit, že aktivita EPPO se má podpořit, ne zbytečně a nesmyslně osekávat. Myslím, že jen za těch pár měsíců dal úřad jasně najevo, že posílení jeho řad o dalších 130 lidí dává smysl.

Evropské peníze jsou především peníze všech členských států a jejich občanů. Komise by se proto měla snažit o přizvání ostatních zatím nezúčastněných států a zároveň zajistit, aby ty zúčastněné dodržovaly pravidla. Ať už jsou některé členské státy čistými příjemci nebo plátci, je ve společném zájmu zajistit, aby byly peníze daňových poplatníků skutečně uplatněny na správných místech a ne v kapsách zlodějů a oligarchů.