PPEU

Rumunsko: Země, kde proti korupci demonstrují statisícové davy

Rumunsko: Země, kde proti korupci demonstrují statisícové davy

2021-09-14

Jeden z nejzkorumpovanějších států EU se snaží napravit reformy omezující justici a právní stát.

Konec 80. let znamenal pro velkou část Evropy nový začátek. Ve státech Varšavské dohody probíhaly revoluce, které vyústily v pád jednotlivých komunistických režimů. Jinak tomu nebylo ani v Rumunsku, kde se po sérii bojů podařilo Rumunům zbavit vlády místního neomezeného vládce Nikolae Ceaușescu. Rumunsko se od té doby hodně změnilo, a v roce 2007 se mu dokonce podařilo vstoupit do Evropské unie.

Jedné věci se zemi po bývalém komunistickém diktátorovi zbavit nepodařilo – Rumunsko je stále prorostlé nesmírným množstvím korupce.

Evropská unie se snaží Rumunsku od jeho vstupu do EU pomáhat v reformách soudnictví a boji proti korupci, k čemuž se země při vstupu zavázala. Ačkoliv se za posledních 14 let obecně udály změny k lepšímu, země má s korupcí stále obrovské problémy. Rumunská protikorupční prokuratura (DNA) přitom už léta jede na plné obrátky.

Před soudy díky DNA končí i celá řada vysoce postavených politických a státních činitelů. Bývalá vláda sociálnědemokratické strany PSD se proto do soudnictví opřela sérií zákonů, které v podstatě legitimizují korupci a šikanují soudce. Doslova hon na soudce se týkal i bývalé státní zástupkyně Laury Kövesi, které se místní mocnáři snažili všemi prostředky zamezit v kandidatuře na post vedoucí evropské žalobkyně.

Cesta Rumunska po stopách Polska a Maďarska se ale od pádu moci PSD mění k lepšímu a nová vláda se po boku EU hodlá věnovat zrušení předešlých reforem. Rumunsko ale trápí řada dalších problémů jako velké mezery v transparentnosti vlastníků médií, útoky na novináře nebo prostý nedostatek prokurátorů a soudců. Jak vyplývá z letošní zprávy Evropské komise o právním státu, Rumunsko možná vyhrálo bitvu, ale válku zatím ještě zdaleka nevyhrává.

Právní stát je jednou ze zakládajících hodnot Evropské unie, která je zakotvena hned v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají povinnost chránit nezávislost soudů, neumožňovat svévolná nebo nezákonná rozhodnutí státních orgánů, důsledně bránit střetu zájmů a umožňovat snadnou dostupnost opravných prostředků.

Korupce kam se jen podíváš

Nebudeme chodit okolo horké kaše – korupce v Rumunsku je tak velkým společenským tématem, že o ní vznikají i vysoce oceňované dokumenty. Podle indexu vnímání korupce od Transparency International končí Rumunsko už pravidelně kolem dvacáté příčky z celé EU. Každý rok korupce vysaje z rumunského rozpočtu až 39 miliard euro – celkem 15.6 % HDP celého státu. Jen pro představu – to je téměř pětinásobek rozpočtu země na zdravotnictví. Není proto divu, že až 68 % populace tvrdí, že je korupce státu osobně ovlivňuje na každodenním životě. Rumunsko je taky zemí, kde Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v posledních letech odhalil nejvíce podvodů se zemědělskými dotacemi.

korupcerumunsko.png

Když Rumunsko spolu s Bulharskem vstupovalo v roce 2007 do Evropské unie, potřebovalo ještě dosáhnout určitého pokroku v oblastech reformy soudnictví a boje proti korupci. Evropská unie pro obě země dokonce vytvořila mechanismus, který jim má pomoct požadovaných kritérií právního státu dosáhnout. Rumunsko ale v aplikování změn příliš nechvátá – řadě vysoce postaveným státním a politickým činitelům se boj proti korupci zrovna nehodí, právě naopak.

Za posledních 15 let rumunská protikorupční prokuratura (DNA) postavila před soud více jak 72 členů zákonodárného sboru a jen v roce 2016 stálo před soudem za korupci až 1300 funkcionářů. Za korupci momentálně sedí ve vězení i bývalý předseda PSD Liviu Dragnea, který se po vzoru Polské PiS nebo Viktora Orbána snažil nátlakem zlikvidovat nezávislou justici v Rumunsku.

Zloději se snaží zlikvidovat nezávislé soudy

Temné časy pro právní stát v Rumunsku nastaly mezi lety 2017 až 2019, kdy se vládnoucí PSD rozhodla kompletně okleštit nezávislost rumunského soudnictví zavedením kontroverzních zákonů. Pod záminkou uvolnění místa ve věznicích PSD předložila návrh zákona dekriminalizujícího přečin zneužití pravomoci, který zahrnoval částky nižší než 44 000 euro. Další reformy obsahovaly vytvoření sekce pro vyšetřování trestných činů v soudnictví (SIIJ) nebo systém občanskoprávní odpovědnosti soudců a jejich předčasného odchodu do důchodu.

Reformy vyvolaly v Rumunsku největší demonstrace od roku 1989, díky kterým byly některé zákony staženy. Značná část kontroverzních reforem ale stále zůstává platná a ohrožuje rumunský právní stát. Soudci jsou dnes stále pod tlakem komise, o jejíž politické nezávislosti se dá přinejmenším pochybovat. Rumunské podsvětí díky reformě získalo nástroj na umlčení soudců a snaží se jím vyhrožovat i evropským komisařům. Soudy se díky reformě navíc potýkají s nedostatkem lidských zdrojův prosinci 2020 bylo téměř 10 % míst soudců a téměř 16 % míst státních zástupců neobsazených. Soudní procesy jsou v Rumunsku i přes úspěšně provedenou digitalizaci stále pomalé a ztrácí na efektivitě, což vede k růstu opuštěných šetření korupce.

Hon na prokurátory

Upadající právní stát a spravedlnost se v Rumunsku dají sledovat na počtu útoků na soudce a prokurátory. Nejznámějším případem je bezesporu Laura Kövesi, která byla mezi lety 2013–2018 ředitelkou DNA. Rumunské protikorupční ředitelství se za její doby ve funkci téměř nezastavilo a s 90% úspěšností likvidovalo korupci mezi politiky, soudci a státními zástupci. Kövesi je zároveň také zodpovědná za nezvolení lídra PSD Drageva na post ministra, neboť o něm úřad objevil důkazy o pokusu manipulovat státní referendum.

Ačkoliv se vláda snažila Kövesi novým nástrojem na šikanu soudců a prokurátorů umlčet skrze bizarní obvinění z korupce, nebyla příliš úspěšná. Laura Kövesi totiž úspěšně kandidovala na vedoucí post do úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), jehož vznik jsme dlouhodobě s Piráty prosazovali. Ten má od letošního června za cíl stíhat miliardové činy a podvody, které připravují občany Evropské unie o peníze. Jeho hlavním cílem je především zasahovat tam, kde místní soudy nestačí – jako třeba v Rumunsku.

eppo.png

Ostatní problémy stále přetrvávají

Kromě boje o rumunskou justici se země potýká ještě s řadou jiných problémů, obzvláště pak v mediálním sektoru. Novináři mají obzvláště těžké podmínky pro získání veřejně dostupných informací od státu, který se je díky pandemii COVID–19 snaží co nejlépe ututlat. Stát díky nouzovému stavu také získal pravomoci na to mazat jakákoliv online média, která považuje za šiřitele falešných zpráv. Hrozbu představuje také nedostatečně transparentní seznam vlastníků médií. Ačkoliv v zemi existují poměrně silné zákony o vlastnictví, nevztahují se na online média. Společnost pro digitální média může být ve vlastnictví jiné společnosti, která je zase vlastněna subjektem v zahraničí s nezveřejněnými vlastníky.

Kde je korupce, tam jsou i investigativní novináři – a kde jsou investigativní novináři, tam jsou snahy o to je umlčet všemi možnými prostředky. Není proto žádným překvapením, že i v Rumunsku se nemalé množství novinářů potýká s řadou výhrůžek od vrcholných politiků a vlivných movitých funkcionářů. Novináři se také setkávají s řadou strategických žalob, tvz. „SLAPP suits“, které mají za cíl novináře zastrašit.

Právní stát se v Rumunsku naštěstí začíná zlepšovat. Po volebním neúspěchu PSD se nová vláda snaží odstranit dřívější chyby a následovat rady Evropské unie pro potírání korupce a nezávislost justice. Korupce v Rumunsku i tak zůstává zásadním problémem, který se musí stát spolu s EU snažit co nejlépe vyřešit, neboť představuje riziko ohrožení peněz evropských daňových poplatníků rumunskou úřední mafií. EU by tak měla posílit pravomoce Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a veřejného žalobce (EPPO), aby takovým případům mohli předejít. Zcela zásadní je také podpořit efektivitu dosavadních mechanismů na ochranu nezávislosti justice před korupcí, stejně tak jako ochranu novinářů a médií.


Chcete se dozvědět více o právním státě v EU? Máme pro Vás několik článků, co by vás mohly zajímat:

Slovinsko: Předsednictvo v EU a selhávající právní stát Bulharsko: Volby v Bulharsku ohrožuje korupce Maďarsko: Maďarsko pošlapává práva svých občanů