Zastavme rozklad demokracie. Tady a teď!

V Polsku zemřela další žena kvůli drakonickým zákonům o interrupcích. V Řecku zkorumpovaná vláda brutálně potlačila whistleblowery. V Maďarsku se různí lidé – od opozice přes LGBT+ komunitu až po učitele – stali oběťmi Orbánovy vlády usilující o moc a prosazení represivních zákonů. Korupční aféra na Slovensku způsobila smrt mladého investigativního novináře a jeho partnerky. V České republice některé vládní strany blokují manželství pro sexuální menšiny a politici zneužívají své pozice k manipulaci veřejnými rozpočty.

Co všechny země spojuje? Ano, jsou součástí Evropské unie. Spojuje je ale také jeden velký problém – krize právního státu.

Zvláště v poslední dekádě jsme byli v Evropě svědky nárůstu pravicově populistických stran, které mají velmi v oblibě systematické ničení demokracie a hodnot právního státu.

Stojíme jako společnost na rozcestí. Buď budeme k do očí bijícímu zneužívání moci, marginalizaci našich hlasů a narušování samotných práv lhostejní, nebo se ničení právního státu postavíme. Historie znovu a znovu prokázala, že to jde. Od sufražetek, které razily cestu pro rovnost pohlaví, až po průkopníky občanských práv, kteří rozbili řetězy rasismu.

Demokracie je nesmírně křehká a neustále pod útokem. Je jen na nás, jak se ke snahám o rozdrolení demokratických principů postavíme. Štve vás, že vlády s lidskými právy nakládají ve vlastní prospěch tak, jak se jim to zrovna hodí? Vadí vám, jak politici a oligarchové zneužívají svých pravomocí k hromadění zisku a vlivu, který jim nenáleží? Jak už víme, mlčení znamená souhlas. Tomu bych se chtěl právě prostřednictvím této příručky pro zachování demokracie vyhnout. 

Ať už jde o upořádání demonstrace, žaloby, online kampaně nebo petice, tato příručka vám nabídne jednoduchý přehled, jak bojovat o svá práva. My v Evropském parlamentu děláme vše pro to, abychom pomohli. Ale bez vás, aktivních ochránců demokracie, to nebude jednoduché.

Společně za demokracii aneb síla občanských hnutí

Demokratické principy a dodržování právního státu, což považujeme za samozřejmé, vždy spočívaly na jednom – občanské participaci a občanském aktivismu. Iniciativy jako Solidarność v Polsku či česká Charta 77 ukázaly, že dokážou sjednotit odpor vůči nedemokratickému útlaku. Staly se hnací silou boje za demokracii a svobodu.

Základem každého demokratického systému je účast občanů. Spektrum občanských iniciativ je rozmanité – od hromadných protestů na ulicích až po malé občanské skupiny a neziskové organizace, které usilují o prosazení konkrétních zákonů. Společným cílem těchto snah je udržet vládu v souladu s lidskými právy, právním státem a demokratickými hodnotami.

Občanská hnutí mohou vyvíjet nátlak různými způsoby – čím kreativnější, tím účinnější. Tyto snahy lze obvykle zařadit mezi aktivní a záměrně pasivní přístupy. Aktivní zahrnují demonstrace, petice, lobbování a jiné akce, které vyžadují větší zapojení než obvykle každodenní život. Pasivní zase zahrnují stávky, bojkoty a jiné akce, kde už samotné „nedělání“ konkrétní aktivity působí nátlak, ať už na firmy, nebo na vládu.

Pro úspěch hnutí je klíčová schopnost diverzifikovat své taktiky a projevit kreativitu. Bez ohledu na to, zda jde o demonstrace, petice či dopisové kampaně, hnutí by mělo zkoušet nové přístupy. Pokud jedna taktika selže, může se osvědčit jiná.

Slovinský premiér Janša zneužil pandemii k potlačení svobodného tisku a právního státu, což vyvolalo počáteční protesty s vyvěšováním vlajek a transparentů. Postupně se však demonstranti přeorientovali na protesty na kolech, aby obešli zákaz shromažďování. Tyto postupně sílící protesty výrazně přispěly k Janšově porážce ve volbách o 2 roky později.

Pokud demonstrace nepřinese výsledek, mohou být úspěšné petice nebo dopisové kampaně. Co takhle kombinace více strategií současně? Skvělým příkladem je iniciativa na Slovensku po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka. Počáteční pokládání svíček v Bratislavě, kterého se zúčastnily jen stovky lidí, následoval památeční pochod. Tímto započala mnohem větší mobilizace – desítky tisíc Slováků po celé zemi se připojily a tím iniciovaly procesy, jež nakonec přivedly Zuzanu Čaputovou k vítězství v prezidentských volbách.

Založení občanského hnutí není jednoduchou záležitostí. Nejenže je třeba přilákat pozornost co nejvíce lidí a získat širokou podporu, aby hnutí mělo skutečný vliv, ale také je důležité jasně a realisticky stanovit cíle, kterých lze dosáhnout. Úspěch každé občanské iniciativy závisí na organizační síle vedení. Čím efektivněji hnutí pracuje interně a čím bohatší jsou zkušenosti členek a členů, tím větší je možnost dosáhnout cílů.

Klíčové je mít ve vedení hnutí široké spektrum lidí, kteří mohou přispět k fungování. Důležité je také dbát na interní fungování. Pevná hierarchie je někdy nutná, ale nezapomínejme, že jde o kolektivní snahu. Flexibilní struktury umožňují širší zapojení a pohledy z různých oblastí a životních zkušeností.

K úspěchu hnutí je nezbytné zapojit širokou škálu lidí. Bez ohledu na věk, povolání, pohlaví nebo ideologii, čím širší spektrum hnutí zahrnuje, tím větší je jeho potenciál oslovit více jednotlivců. To samé platí pro oslovování veřejnosti. Zaměření se jen na specifický zákon o ochraně médií může zaujmout úzkou skupinu, ovšem ne širokou veřejnost. Cílem by mělo být zvolit téma tak, aby oslovilo širší společnost a ukázalo, že daná problematika ovlivňuje všechny.

Zorganizujte demonstraci snadno a rychle!

Demonstrace je jednoduchý a efektivní způsob, jak hlasitě vyjádřit sdílený názor, zvýšit o něm povědomí a prosazovat změny. K dosažení úspěchu však vyžaduje pečlivou přípravu.

Pro úspěšnou demonstraci budete potřebovat:

• Vytvoření týmu organizátorů: Organizace demonstrace vyžaduje různorodé dovednosti. Hledání spolupracovníků s rozmanitými schopnostmi a znalostmi posílí možnost plánovat a reagovat na nové situace.
• Jasnou a přehlednou strategii: Stanovení jasných cílů a dopadů je klíčové. Detailně si promyslete, čeho chcete dosáhnout, identifikujte osoby či instituce s pravomocí provést změny a zvažte, jaký typ akce bude nejefektivnější.
• Dobrou taktiku: Volba taktiky závisí na povaze myšlenky a cílové skupině. Například pochod je vizuálně nápadný a přitahuje pozornost, zatímco proslovy umožňují sdělit hlubší myšlenky.
• Kvalitní logistiku a další nutnosti: Připravte seznam potřebných věcí a zjistěte, kdo je zajistí, včetně možnosti financování. Zajistěte technické vybavení, naplánujte trasu a dopravu účastníků a mějte na paměti zdravotní bezpečnost.
• Správné načasování: Vyberte čas, kdy bude vaše demonstrace nejvíce relevantní a kdy má šanci něco ovlivnit. Tímto způsobem maximalizujete dopad demonstrace.
• Vyřešení právních formalit: Ohlašování a schvalování demonstrace je důležité. Většinou stačí kontaktovat městský úřad a získat povolení. 
• Pořádnou propagaci: Propagace zahrnuje využití různých kanálů, jako jsou sociální média, letáky, tradiční média a zapojení vlivných osobností. Větší viditelnost přiláká více lidí k účasti.
• Široký mediální obsah: Tiskové zprávy jsou klíčem k přilákání pozornosti médií. Zaměřte se na důležité informace, včetně jasných odpovědí na otázky: Kdo, co, proč. Citace od organizátorů dodávají zprávě autentičnost.
• Plán pro další postup: Přemýšlejte o dlouhodobé strategii. Jeden protestní akt sice může přitáhnout pozornost, ale pokračující podpora a další akce jsou často potřebné k dosažení trvalých změn.

Staňte se hlídacím psem právního státu v Evropě

Dodržování zásad právního státu je potřeba neustále kontrolovat. A to všude. Evropská komise proto už několik let v řadě vydává zprávu o stavu právního státu, kde nově také navrhuje členským státům, co mají zlepšit. O tom, jak bude zpráva vypadat, můžete rozhodovat i vy!

Pro přispění do zprávy Komise o stavu právního státu budete potřebovat:

• Zjistit, o čem chcete informovat: Výroční zpráva Komise řeší stav právního státu z mnoha různých pohledů, ať už je to stav soudnictví, korupce, médií, lidských práv a mnoho dalšího. 
• Sepsat dopis: Napište kompletní dopis o tom, na co chcete upozornit. Buďte co nejvíce detailní a nezapomeňte zahrnout i širší kontext.
• Vyhledat vhodnou neziskovou organizaci: Neziskové organizace mají každoročně, většinou na přelomu kalendářního roku, možnost poskytnout písemné příspěvky prostřednictvím cílené konzultace. Neziskové organizace tak mohou vaše poznatky, spolu s těmi, co získaly z jiných zdrojů, zmínit ve svých příspěvcích k vytváření zprávy.
• Motivovat další neziskové organizace k účasti: Některé neziskové organizace do vytváření zprávy nepřispívají. Kontaktujte neziskovou organizaci a zeptejte se, zda by se nechtěla také přidat.
• Počkat si na výsledky: Výroční zprávy o stavu právního státu jsou každoročně zveřejněny kolem června. Výzvy uvedené v předchozích zprávách o právním státu byly inspirací pro hned několik nedávných iniciativ EU, včetně návrhu evropského zákona o svobodě médií a protikorupčního balíčku. Váš podnět může být mezi nimi.

Proč potřebujeme svobodný tisk

Svobodná média a právo na informace jsou klíčovými demokratickými právy, která zároveň monitorují a informují o stavu demokracie v zemi. Osoby ovládající média fakticky určují, o čem se veřejnost dozví. Není překvapením, že média a nezávislé soudnictví patří mezi první oběti vlád, které chtějí podkopat právní stát, posílit svou moc a umlčet opozici.

Samozřejmě, svobodná média se neztratí ze dne na den. Tento proces je postupný a často zahrnuje pokusy vlád a oligarchů získat, ovládnout nebo potlačit média pomocí financování, zákonů či regulací. Tento trend je patrný i v našem regionu. Například Andrej Babiš v roce 2013 před vstupem do politiky koupil vydavatelství Mafra a další významná česká média, včetně rozhlasových stanic a televizí.

Nejvýrazněji je to asi vidět na zániku svobodných médií v současném Maďarsku. V roce 2009 patřila Budapešť k průměrným evropským městům v indexu svobody tisku Reportérů bez hranic. Dnes se však pravidelně nachází v dolní části indexu a zbytky nezávislého zpravodajství v zemi bojují o přežití.

Od nástupu Viktora Orbána došlo postupně k eliminaci opozičních médií a vládních kritiků. Tento proces vyvrcholil sloučením veřejnoprávních médií do Fondu pro podporu mediálních služeb a správu aktiv, zahrnující Maďarskou tiskovou agenturu (obdobu české ČTK). Zároveň byly Orbánovými lidmi obsazeny klíčové pozice mediální rady, což mu umožňuje přímý vliv na obsah vysílání televize, rozhlasu a dalších médií. Státní média jsou dnes nástroj maďarské vládní propagandy, která slouží Orbánovým záměrům. Naopak opozice má v médiích málo prostoru a často je obětí vládních pomluv.

Svoboda médií a práva na informace jsou však ohroženy i postupnou cenzurou a obsahovou kontrolou. V Maďarsku dosáhla nové úrovně díky „anti-LGBT“ zákonu, inspirovanému ruskou legislativou. Tento zákon omezuje prodej, reklamu a šíření obsahu spojeného s LGBT+ tématy a „netradiční“ rodinnou politikou, zahrnující i dětské knihy.

Důsledky zákona pocítila například maďarská autorka Dorottya Rédai, jejíž kniha „Pohádka je pro každého“ byla demonstrativně roztrhána političkou Dóra Dúró jako „homosexuální propaganda“. Čím dříve se takový vývoj odhalí, tím rychleji můžeme reagovat. To platí i v České republice, kde probíhaly například spory ohledně složení Rady ČT. Iniciativa Stojím za ČT například popsala problémové požadavky tehdejší členky Rady Hany Lipovské a jasně zdůvodnila své požadavky na její odvolání.

Pokud si přejeme zachovat nezávislá média bez vlivu oligarchů i politiků a zároveň chceme bránit novináře před útoky, měli bychom prosazovat především těchto pár bodů:

Finanční nezávislost: Státní podpora by měla platit pro všechny. Menší, nezávislá média by měla získat finanční podporu, aby odolala tlakům zvenčí. Občas stačí jen na nezávislá média přispívat.

Sledování zákonů: Média nezmizí jen tak, často za tím stojí zákony, které omezují svobodu. Důležité je sledovat relevantní zákony, například za pomoci expertů.

Transparentnost vlastnictví médií: Otevřenost ohledně vlastnictví médií zabraňuje jejich skrytému ovládání oligarchy a politiky. Malá, regionální média by navíc měla být co nejvíce podporována, aby nedocházelo k monopolu.

Podpora novinářů: Novináři často čelí útokům, ať už od politiků, kteří proti nim poštvávají veřejnost, tak od soukromých společností a oligarchů. Novináře v nouzi je potřeba vždy podpořit, neboť jsou to právě oni, kdo o veřejném dění informují.

Využití sociálních sítí: Sociální sítě jsou silným kanálem pro šíření informací a skvělá alternativa k tradičním médiím. Je důležité na nich sdílet relevantní a pravdivý obsah.

#Kampaň. Jak vyrobit kampaň na sociálních sítích?

Aktivismus prostřednictvím sociálních médií je výzvou, jelikož se prostředí neustále mění spolu s algoritmy. Nicméně sociální média jsou dnes hlavním nástrojem občanské angažovanosti a zároveň nejjednodušším způsobem, jak sdílet své názory s širokým publikem.

Pro vytvoření úspěšné kampaně na sociálních sítích budete potřebovat:

• Název kampaně: Určit si jasný název, cíle a strategii kampaně je základ. Vaše sociální sítě by měly obsahovat klíčové informace o dané myšlence a způsobech, jak ji prosadit.
• Využití více platforem: Rostoucí počet sociálních platforem nabízí různé cesty k dosažení publika. Aktivita na více sítích zvýší vaši dosažitelnost a podpoří šíření iniciativy.
• Pravidelnou aktivitu a konzistentní obsah: Pravidelný a relevantní obsah na stránkách je klíčem. Čím aktivnější budete a čím lépe budete cílit na své publikum, tím lépe!
• Kvalitní kreativu: Vytvořte sérii spojených příspěvků, které zaujmou a povzbudí k podpoře.
• Příhodné hashtagy: Propagujte příspěvky pomocí hashtagů a komentářů. Oslovte také vlivné osoby a influencery, aby zvýšili viditelnost obsahu.
• Trefné memes: Zvažte vytváření memů a odlehčeného obsahu, který osloví a zábavným způsobem předá zprávu. Propojte trendy s danou iniciativou pro širší zájem.
• Jednoduchý web: Pro více informací mějte webové stránky, kde se zájemci dozvědí podrobnosti o vašem cíli.
• Interaktivní obsah: Zapojte sledující aktivně do vaší kampaně. Reagujte na komentáře, vytvářejte call-to-action příspěvky a posilujte interakce.
• Propojení s offline světem: Nejlepší kampaně spojují i offline svět. Využijte momentum ze sociálních médií k reálným aktivitám, jako jsou petice, demonstrace či stávky. Dbejte ale na pravidla politické reklamy, například jako na užívání osobních údajů a mikro-cílení.

Úpadek svobodných médií? Takto tomu předejdete!

Svobodná a nezávislá média jsou spolu s novináři hlídacími psy demokracie. Aby mohla zůstat nezávislá, potřebují podporu od vás – čtenářů a posluchačů.

Pro podporu svobodných médií budete potřebovat:

• Sledovat a šířit obsah médií: Pravidelně čtěte, sledujte nebo poslouchejte obsah nezávislých médií. Šiřte informace o jejich obsahu na svých sociálních médiích nebo osobních blozích. Sdílení článků, videí a příspěvků pomáhá zvýšit jejich viditelnost a dosah.
• Podporovat média finančně: Pokud mají nezávislá média model předplatného nebo přijímají dary, zvažte možnost předplatit nebo přispět na jejich chod. I malé příspěvky udržují nezávislá média při životě.
• Prozkoumat crowdfundingové kampaně: Podporujte crowdfundingové kampaně iniciované nezávislými médii. Tyto kampaně jim mohou pomoci udržet provoz a zachovat redakční nezávislost.
• Podporovat investigativní žurnalistiku: Investigativní žurnalistika vyžaduje mnoho času a prostředků. Sledujte média, která produkují hloubková šetření, a zvažte sdílení jejich práce a podporu finančními příspěvky. Sdílejte ověřené články z nezávislých médií, které opravují dezinformace a podporují korektní zpravodajství.
• Prosazovat transparentnost vlastnictví médií: Povzbuďte nezávislá média, aby byla transparentní, pokud jde o zdroje financování a redakční procesy. Transparentnost buduje důvěru u publika.
• Aktivně podporovat místní a mezinárodních média: Podporujte nezávislá média na různých úrovních, ať už se jedná o lokálně zaměřený výstup nebo mezinárodní platformu investigativní žurnalistiky.

Soudy, soudci, soudnictví – záruka demokracie

Soudy nepatří zrovna mezi nejatraktivnější složky institucí, které zajišťují fungování právního státu. Většina z nás by nejspíš nejraději nikdy nechtěla před soudem stát. Avšak právě soudy jsou základním pilířem demokratického státu.

Je tudíž zásadní, abychom věnovali pozornost stavu soudnictví, upozorňovali na situace, kdy ztrácejí svou nestrannost nebo se stávají nástrojem zneužití – například obsazováním soudů vlastními členy nebo zneužíváním funkce ministra spravedlnosti k ovlivňování vyšetřování.

Nezávislost soudů je klíčová. Musejí zůstávat nestranné a nezávislé, musejí odolávat tlakům a stále si udržovat svou nezaujatost. Mají schopnost rušit represivní zákony nařízené vládou, chránit právo na shromažďování a obecně držet nejen vládní politiky na uzdě. To ale pouze v případě, že zůstávají stále nezávislé a nejsou už dávno pod vládní kontrolou. Modří už asi vědí, kam tímto směřuju.

Jako ukázka toho, jak může být ohrožena nezávislost soudnictví, lze uvést příklad ultrakonzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) z nedalekého Polska. Od svého nástupu k moci v roce 2015 tato strana zcela přeorganizovala nezávislé instituce, včetně médií a soudnictví. Tehdejší premiérka Beata Szydło dokázala během dvou let obsadit soudy novými soudci, provedla reorganizaci Ústavního tribunálu a upravila zákony o soudnictví takovým způsobem, že efektivně ochromila nezávislé instituce.

Původní záměr větších soudních reforem, o které  PiS usilovala, měl za cíl odstranit soudce, kteří stále působili už z doby komunistického režimu. PiS zkrátila dobu před odchodem do důchodu pro ústavní soudce, ale nahradila je výhradně svými stoupenci. Postupně vláda také odvolala několik desítek soudců z často ne zcela jasných důvodů a zřídila novou Disciplinární komoru, která trestá soudce, kteří nesouhlasí s politikou vlády.

Výsledkem je, že PiS téměř plně ovládá soudy. Vůdce koaliční strany Suverénní Polsko, Zbigniew Ziobro, je zároveň vrchním žalobcem a ministrem spravedlnosti.

Pokud se soudnictví dostane do stavu jako v Polsku, stává se návrat zpět velice obtížným. Existují sice celoevropské metody, jak toho dosáhnout. Nicméně prevence je vždy lepší než náprava. Občané hrají klíčovou roli v identifikaci a omezení nekalých praktik.

Depolitizace soudnictví: Nejúčinnější metodou ovládnutí soudů je obsazení politicky zaujatými členy. Tomu vždy musíme zabránit.

Zvýšení povědomí o problému: Je potřeba mluvit o nezávislém soudnictví. Využijte sociální média, semináře a diskuze k osvětě o důležitosti soudů. Spolupracujte s se spolky a institucemi, které věrohodně prosazují informovanost o právním řádu například v rámci občanské výchovy.

Podpora integrity a nezávislosti soudnictví: Usilujme o transparentní proces jmenování soudců na základě zásluh. Je potřeba se stavět proti politicky motivovaným nebo osobním jmenováním místo posuzování kvalifikace a integrity. Postavme se proti jakémukoliv nátlaku a zastrašování.

Reforma soudnictví: Usilujme o reformy, které zvyšují efektivitu, dostupnost a spravedlnost soudního systému. Je třeba podpořit iniciativy, které zlepšují fungování soudů.

Jak vyrobit petici? Jde to jednoduše!

Petice, ač ne tak hlasité jako jiné formy aktivismu, jsou podobně jako demonstrace prostředkem pro zdůraznění široce sdíleného názoru k aktuální situaci. Nejde jen o samotné vyjádření, petice vypovídá i o počtu lidí, kteří jsou ochotni iniciativu podpořit. Čím více podpisů, tím větší tlak.

Pro vytvoření úspěšně petice budete potřebovat:

• Obsah: Připravte důkladné prohlášení. Kvalitní petice vyžaduje pečlivou formulaci, která jasně vyjadřuje vaše požadavky a cíle.
• Cílová skupina: Zaměřte se na konkrétní adresáty, aby měla petice větší dopad. Určete si, kdo je relevantní pro vaši záležitost.
• Časový plán: Stanovte si deadline a akce, které by měly následovat. Pokud stanovíte termín, do kdy má být vaše petice projednaná, dodá jí to naléhavosti.
• Získání podpisů: Význam petice se odvíjí na počtu podpisů. Čím více, tím silnější zprávu vysíláte. V České republice neexistuje žádný spodní ani horní limit.
• Vyplnění povinných údajů: Aby byla petice platná, musí v hlavičce obsahovat název a právní definici. Tou má být odkaz na zmíněný zákon. Dále musí obsahovat požadavek, o jehož projednání žádá petiční výbor, a identifikační údaje členů výboru, čili jméno, příjmení, bydliště a podpisy. Neměl by chybět ani název a sídlo úřadu, po kterém požadujete projednání žádosti.
• Možnost elektronické petice: Elektronické petice obecně nemají takovou váhu jako fyzické petice s podpisy na papíře. Důvodem je právě ověřitelnost podpisů, což většina online serverů nedokáže zařídit. Známý server v České republice je například petice.com, zahraniční zase change.org. Nově také fungují e-petice přes portál občana.
• Následnou reakci na výsledek: Může se stát, že se svojí peticí neuspějete. Mějte proto vždy schované eso v rukávu, které v takovém případě můžete vytáhnout. Nezabrala petice? Možná zabere nějaký jiný způsob aktivismu!

Staňte se detektivem – žádost o poskytnutí informací

Když je vám něco nejasné, například jak některé úřady nakládají s penězi, můžete se jich vždycky zkusit sami zeptat, aniž byste museli podnikat komplikovanější kroky prostřednictvím třetích stran. Máme totiž zákon o svobodnému přístupu k informacím.

Pro podání žádosti o poskytnutí informací budete potřebovat:

Zjistit, komu můžete žádost poslat: Informace můžete požadovat od veřejnoprávních subjektů. Rozumí se jimi státní orgány, územní samosprávné celky, veřejné instituce a subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování.
Rozmyslet se, jaké informace budete požadovat: Subjekty sice mají povinnost vám odpovědět, zkuste ale své otázky formulovat co nejvíce konkrétně a k věci.
Podat žádost: Každá žádost by měla obsahovat informace, ze kterých je zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodnému přístupu k informacím.
Uvést osobní údaje: V žádosti uveďte jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého bydliště a adresu pro doručování.
(Podat odvolání): Pokud subjekt odmítne podat informace, můžete u něj podat odvolání. Pokud nadřízený orgán subjektu také odmítne vydat informace, na které máte právo, můžete využít soudního přezkumu rozhodnutí orgánu.
Upozornit na dodání nedostatečných informací: Pokud subjekt neodpověděl dostatečně nebo vůbec, můžete na něj podat stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace. Pokud ale ani to nezabere, můžete se ještě obrátit ke správnímu soudu podáním správní žaloby.
Informovat Evropskou komisi: Žádost o informace a dokumenty můžete zaslat i Evropské komisi na jejím webu https://ec.europa.eu/transparency/documents-request/home.

Peníze, peníze… – proč je korupce tak nebezpečná?

Ačkoli se může zdát, že potírání korupce nemá s principy právního státu mnoho společného, opak je pravdou. Některé vlády i oligarchové často zneužívají svého významného postavení, aby úspěšně vysávali nejen evropské dotace, ale také finanční prostředky z veřejného rozpočtu, které byly původně určeny pro občany.

Nastává tak paradox, který narušuje základní pilíř demokratického právního státu, rovnost všech před zákonem. Občas se stává, že kvůli klientelismu a vazbám mezi oligarchy a státními institucemi se běžní občané dostanou na druhou kolej a není pro ně dostupná ani běžná veřejná služba, natož možnost účasti ve veřejné zakázce. Na druhé straně si příbuzní těchto oligarchů nezaslouženě polepšují z evropských fondů, které jim nepatří.

Ukázkovým příkladem je situace Istvána Tiborcze, zetě Viktora Orbána. Náhle se stal jedním z nejbohatších maďarských podnikatelů poté, co mu maďarská vláda svěřila ohromné zakázky na veřejné osvětlení v mnoha vesnicích. Tato zakázka mu byla zřejmě udělena díky jeho manželství s Orbánovou dcerou.

Situace na Slovensku není o nic lepší. Zemědělci a firmy byli nuceni podplatit úředníky Zemědělské platební agentury ve výši 14 až 20 % z přidělených dotací, aby mohli čerpat evropské finanční prostředky. Vyšetřování z posledních let odhalilo výjimečně vysokou míru těchto nekalých praktik. Slovenská média dokládají, že přes sto podniků je zapleteno do těchto podvodů a částky úplatků zachycených slovenskou policií překročily hranici 11 milionů eur.

Ve skutečnosti šlo o masivní zneužívání evropských finančních prostředků vysokými politiky a úředníky k osobnímu a politickému prospěchu. Když jsou peníze daňových poplatníků zneužívány k posilování zkorumpovaných struktur v rámci státního aparátu, napadá to důvěru občanů v demokratické instituce a politický proces.

Na nekalé aktivity spojené s evropskými dotacemi dlouhodobě upozorňoval investigativní novinář Ján Kuciak. Bohužel byl před několika lety zavražděn, zřejmě na objednávku. Avšak následky jeho smrti předčily očekávání.

Vražda Jána Kuciaka, investigativního novináře, rozpoutala na Slovensku masivní vlnu protestů, která se postupně proměnila v občanská hnutí. Ta zasáhla i do prezidentských voleb a přinejmenším načas zpomalila rozpad právního státu na Slovensku.

Korupce bohužel hrozí vždy, ať už se nám to líbí, nebo ne. O to větší smysl ale dává proti ní rychle a efektivně bojovat. Zpravidla pomůže:

Spolupráce s investigativními novináři a zvýšení povědomí na straně veřejnosti: Zveřejňování korupčních praktik ve spolupráci s investigativními novináři je klíčové pro odhalení nezákonných činností. Investigativní novináři dokážou prozkoumat situace hlouběji a nezávisle, což přitahuje pozornost veřejnosti a vyvíjí tlak na politiky.

Posílení protikorupčních zákonů: Kvalitní protikorupční legislativa je základem pro účinný boj proti korupci. Zákony by měly umět řešit různé formy korupce, včetně úplatkářství, zpronevěry a praní špinavých peněz.

Transparentnost a zodpovědnost: Otevřenost ve vládních procesech a veřejných zakázkách brání korupci. Veřejnost by měla mít přístup k informacím o výběrových řízeních a smlouvách.

Ochrana oznamovatelů: Oznamovatelé by měli být právně chráněni před odvetnými opatřeními. Silná právní ochrana podporuje oznamování nekalých aktivit a usnadňuje odhalení korupce ve veřejné sféře.

Reforma zadávání veřejných zakázek: Transparentní a soutěživé procesy pro zadávání veřejných zakázek snižují příležitosti pro korupci.

Jak nahlásit podezřelý problém snadno a rychle!

Korupce je problém, který v případě neřešení může mít obrovské dopady, ať už se jedná o korupci formou menších úplatků, nebo rovnou o celé systematické korupční schéma na vysoké úrovni. V každém případě je ale potřeba, aby korupci někdo nahlásil – teprve pak se proti ní dá něco dělat.

Pro nahlášení korupce budete potřebovat:

Zkusit whistleblowing: Pokud objevíte nějakou nekalost, například ve svém zaměstnání, můžete vždycky jít cestou whistleblowingu a informovat o něm vaše nadřízené. Oznamovatelé jsou chráněni zákonem, který by vám měl zajistit dostatečnou ochranu před tlakem shora nebo hrozbami vyhazovu ze zaměstnání.

Podat trestní oznámení: Trestní oznámení můžete podat buď Policii ČR, nebo na státní zastupitelství.

Uvést potřebné informace: Každé oznámení by mělo obsahovat vylíčení toho, v čem je problém. To znamená popsat, co se stalo, kdo je pachatel a informace o něm, případně další kontext.

Předložit užitečné důkazy: Policie musí prověřit každý podnět. Pokud vaše oznámení ale bude moc obecné nebo bez doložitelných údajů, policie s případem dost možná nic nenadělá. Buďte konkrétní!

Zvážit anonymitu: Oznámení můžete samozřejmě podat i anonymně. Nese to ale své následky – úřady vás pak už nebudou moct kontaktovat k případnému doplnění informací. Pokud to jen jde, zkuste se anonymity vyvarovat.

Nevzdat se v případě neúspěchu: Existuje možnost, že policie věc vaší žádosti po chvíli odloží. Pokud nejste přímo poškozená osoba, můžete ještě podat na dozorujícího státního zástupce podnět o výkonu dozoru. V tomto případě záleží ale už jen na státním zástupci, jestli podnikne nějaké návazné kroky.

Kdo financuje veřejné projekty? Takhle to zjistíte!

Pobírání evropských dotací na veřejné projekty je občas oříšek. Stává se třeba, že ačkoliv někdo na dotace dosáhne, ve skutečnosti je využije k něčemu, na co nebyly určeny. I proto je důležité kontrolovat, jak jsou evropské peníze skutečně využívány.

Pro sledování projektů, do kterých plynou evropské dotace, budete potřebovat:

Využít veřejně dostupné informace: Evropská komise monitoruje a transparentně zveřejňuje informace o projektech EU realizovaných ve všech regionech Unie. Dostupné jsou na webu https://kohesio.ec.europa.eu/cs/.

Vyhledat projekt, který vás zajímá: Web Komise zahrnuje standardizovaná data o 1,5 milionu projektů z období mezi lety 2014 až 2020, včetně údajů o 500 000 příjemcích dotací a o stavu realizace projektů.

Kontrolovat projekty: Na základě informací z webu Komise můžete dohlížet na to, zda projekty skutečně fungují přímo na místě a zda postupují podle plánu.

Lidská práva – základ demokracie

Lidská práva mnohdy považujeme za samozřejmá, dokud na nás samotné nedopadne jejich porušování. Někdy přehlížíme, když se to děje u jiných skupin než u nás samých. Přesto právě lidská práva zabezpečují svobodu a rovnost, které si dnes vážíme. Nenechte vlády zasahovat do práv jiných skupin, může to časem ohrozit i vaše vlastní práva. Proto je důležité hájit lidská práva – nejen svá, ale i práva ostatních. Moderní demokracie na základě právního státu totiž klade důraz na rovnost všech – bez ohledu na věk, náboženství, pohlaví či sexuální orientaci.

Existuje mnoho příkladů, kdy vlády likvidují lidská práva ve svůj prospěch. Polsko například mělo donedávna zřízené „LGBT-free“ zóny a stále uplatňuje až tyranské a restriktivní zákony proti interrupcím. Podobně i Česká republika kvůli konzervativním postojům některých vládních stran odmítá mezinárodní úmluvy a práva sexuálních menšin, jako například Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Likvidace lidských práv může být aktivní i pasivní – od agresivního postupu neustálého omezování až po pasivnější přístup, kdy menšiny zůstávají proti své vůli v jakémsi statu quo, s nerovnými právy.

Erozi lidských práv lze pozorovat třeba v současném v Polsku. Strana Právo a Spravedlnost (PiS) způsobila úpadek práv žen, ačkoli Polsko bylo jednou z prvních evropských zemí, která o století dříve interrupce povolila. Dnes Polsko už spíše evokuje dystopický svět z „Handmaid's Tale“.

Kvůli PiS začaly ženy v Polsku postupně ztrácet právo na svobodu rozhodování o svém vlastním těle. Dnes jsou interrupce povoleny jen při ohrožení matky, nebo pokud jsou důsledkem trestného činu. Příběhy o ničení životů běžných Polek novými anti-interrupčními zákony jsou hojné. Například nedávný případ Doroty, která zemřela poté, co doktoři odmítli zakročit, dokud nebyl plod skutečně mrtvý. Praktiky jsou v Polsku značně znepokojivé. Proběhla například razie ministerstva spravedlnosti v gynekologické ordinaci, kde byly zabaveny veškeré lékařské karty pacientek. Proč? Kvůli podezření na doktorku, že ženám napomáhala k interrupcím.

Přestože současný stav ženských práv v Polsku je deprimující, mohl by být ještě horší – na úrovni Vatikánu a Malty, kde jsou interrupce prakticky zakázány. Hnutí „Černý protest“ v roce 2016 naštěstí zabránilo schválení takového zákona. Tisíce žen se postavily proti omezením a dosáhly úspěchu. Tato stávka získala širokou podporu a veřejnou pozornost. Před polským Sejmem tehdy demonstrovalo kolem 100 tisíc lidí.

I když stávka odložila původní verzi omezujícího zákona, nemohla zastavit další změny. V roce 2020 ovládlo PiS polskou justici a přes protesty prosadilo nový, ačkoliv mírnější, zákon o interrupcích. I to se ale, s určitou hořkostí, dá nazvat úspěchem. Otázkou však zůstává, jaké další zákony může PiS prosadit, pokud zvítězí v dalších parlamentních volbách.

Lidská práva by v rámci Evropské unie měla být vždy na prvním místě. Bohužel, často se stává, že některé vlády získávají politické body tím, že proti těmto skupinám vyvolávají nepřátelské nálady – nebo jim rovnou práva odmítají udělit. V úvahu je tak třeba vzít několik bodů:

Definice požadavků: Je klíčové identifikovat porušování práv a stanovit konkrétní požadavky. Důkazy o porušování práv jsou základem pro kampaně a úsilí o změnu.

Spolupráce s neziskovými organizacemi: Navázání spojení s neziskovými organizacemi specializujícími se na lidská práva. Například menší maďarské neziskové organizace zorganizovaly rozsáhlou kampaň proti „anti-LGBT“ zákonu.

Právní kroky a mezinárodní podpora: Uvažovat o právních krocích a oslovit ombudsmany a právní poradce. Petiční kampaně a mezinárodní tlak mohou upozornit na situaci.

Mediální pozornost: Informovat o porušování práv skrze média a sociální sítě. Získat podporu veřejnosti a vyvíjet tlak na vládu k jednání.

Podpora neziskových organizací: Podporovat organizace, které se věnují lidským právům. Aktivně se angažovat a informovat veřejnost o důležitosti bránění práv. Je důležité podporovat organizace s know-how a zkušenostmi v oblasti lidských práv. 

Braňte svá práva, podejte žalobu!

Právní postupy jsou možná v některých případech otravné a zdlouhavé, v delším časovém horizontu vám ale mohou prospět. Ať už je situace, která vás žene k právním krokům, jakákoliv, je třeba co nejvíce využít příležitosti ke zviditelnění vašeho soudního procesu a díky tomu pomoct dalším, které mohou podobné problémy sužovat.

Pro vytvoření úspěšně žaloby budete potřebovat:

• Právní poradenství: Požádejte o radu kvalifikovaného právníka se zkušenostmi v příslušné oblasti práva. Mohou posoudit závažnost případu, provést vás právním procesem a zajistit, že dodržujete příslušné postupy.
• Právní základ: Identifikujte právní důvody vaší žaloby.
• Důkazy: Shromážděte všechny relevantní důkazy na podporu svého tvrzení. To může zahrnovat dokumenty, fotografie, e-maily, smlouvy, svědky nebo jiné související materiály.
• Zformulovat stížnost: Ve spolupráci s právním zástupcem sestavte formální stížnost s podrobnostmi o nároku, základu, nápravě a důvodech, proč by soud měl rozhodnout ve váš prospěch.
• Podat žalobu: Pošlete stížnost soudu, uhraďte požadované poplatky a určete správnou jurisdikci na základě povahy případu.
• Využít právní pomoci zdarma: Někteří právníci mohou také pracovat tzv. „pro-bono“, tedy že vám v některých případech poskytnou právní služby na určitý časový úsek zcela zdarma. Nebojte se toho využít.
• Zprostředkování/urovnání: V závislosti na případu mohou existovat příležitosti k vyjednávání, jednání o urovnání nebo mediaci k vyřešení sporu dohodou. 
• Odvolání v případě neúspěchu: V případě nespokojenosti s rozsudkem můžete podat odvolání.
• Medializaci výsledků: Informujte veřejnost o rozsudku a procesu. I když názor veřejnosti nemá rozhodovat o výsledku soudu, medializace může získat podporu a posílit vaši pozici.

Tisková zpráva – základ dobré komunikace

Pokud budete dělat nějakou akci, ať už jsou to demonstrace a kampaně, nebo jenom budete chtít informovat média a veřejnost o dané myšlence, budete potřebovat zaujmout. A to ne pouze na ulici, ale právě skrze média, která ještě před začátkem akce dostanou tiskovou zprávu, ze které budou čerpat a předávat dál vaše myšlenky a požadavky.

Pro úspěšné poslání tiskové zprávy budete potřebovat:

• Zvolit si cíle a publikum: Základem je si určit, co se vlastně snažíte prosadit a koho by to mělo zajímat. Při sepisování tiskové zprávy vytvořte poutavé poselství a příběh. Použijte fakta, data, osobní příběhy a vizuální prvky k tomu, abyste vyjádřili svůj názor a apelovali na emoce a hodnoty.
• Napsat tiskovku: Správná tisková zpráva by měla působit zpravodajsky, stručně a výstižně, měla by zahrnovat citáty a ideálně také fotku.
• Prozkoumat média a poznat novináře: Zjistěte si, kdo píše do jakých novin či portálů a na jaká témata se zaměřuje. Zvažte, jak velkou šanci na zveřejnění vaší zprávy máte.
• Napsat médiím: Vytvořte stručný a chytlavý e-mail, který shrne hlavní sdělení vaší tiskové zprávy. Můžete to podpořit také telefonátem konkrétním novinářům, nebo zprávou na sociálních sítích.
• Připravit se na rozhovory a interakce: Přemýšlejte nad tím, jaké vám mohou být pokládány otázky, nacvičujte si formulaci svých myšlenek, vhodně se oblékejte a buďte ohleduplní i sebevědomí.
• Rozšířit mediální pokrytí: Sdílejte odkazy nebo klipy svých mediálních vystoupení na webových stránkách, sociálních sítích atd. Poděkujte novinářům a médiím, kteří vás pokrývali, a udržujte s nimi dobré vztahy.

Evropská unie a právní stát – jak jsme na tom?

V rámci Evropské unie existuje celá řada nástrojů, které mají zajistit dodržování evropských hodnot samotnými členskými státy. Bránit něco tak obecného, jako jsou demokratické principy, není totiž ani zdaleka tak jednoduché, jak se může zprvu zdát. Existuje nicméně několik strategií, které přesně pro tento úkol Evropská unie používá.

Článek 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU): Článek, často označovaný jako „nukleární“ řešení, umožňuje odebrat členskému státu právo hlasovat v Radě EU v případě, že hrubě poruší evropské hodnoty, jež jsou definovány v Článku 2 SEU. Takový členský stát pak nemůže spolurozhodovat o legislativě ani o směřování evropských prostředků.

Bohužel, se uplatnění tohoto článku spíše míjí s realitou. Pro jeho aktivaci je totiž vyžadováno jednomyslné souhlasu všech členských zemí EU. S čím už ale nepočítá je, že pokud se zahájí řízení proti více zemím najednou, konkrétně Maďarsku a Polsku, takové země si budou následně vzájemně krýt záda.

Mechanismus podmíněnosti právního státu (RoL mechanismus): Nový mechanismus, který vešel v platnost teprve před pár lety, přímo reaguje na viditelné nedostatky Článku 7. Ve zkratce funguje tak, že pokud některá země záměrně porušuje principy právního státu, Komise jí může zmrazit vyplácení peněz ze společného evropského fondu.

Praktickým příkladem je situace Maďarska, kterému Komise zmrazila více než 22 miliard eur z fondu obnovy po pandemii a kohezních fondů. Ten samý mechanismus se také částečně použil proti Polsku, kterému Komise zmrazila 6,6 miliard eur z fondů obnovy. Jak efektivně nástroj funguje, zjistíme až v následujících letech. Už teď je ale vidět, že jeho spuštění je vládám v Polsku a Maďarsku značně nepříjemné. A to do takové míry, že se snaží vymýšlet kompromisy a ústupky, aby na evropské peníze znovu dosáhly.

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU): Soudní dvůr Evropské unie je naprosto klíčový orgán, který se může věnovat otázkám porušování právního státu. Evropské právo má přednost před tím národním, a to i přes pokusy některých zemí, zejména Polska, toto nastavení ignorovat. Ve zkratce se jedná vlastně o Ústavní soud na evropské úrovni.

Občané se mohou také obrátit na Evropský soud pro lidská práva, patřící pod soud Rady Evropy, pokud problém není v národním soudním systému spravedlivě vyřešen. 

Občanské iniciativy: Jedním ze způsobů, jak se zapojit do evropské politiky, jsou občanské iniciativy. K jejich spuštění je zapotřebí získat minimálně 1 milion podpisů od občanů z nejméně 7 různých členských států EU. V případě splnění této kvóty má Evropský parlament povinnost projednat danou iniciativu a věnovat jí aktivní pozornost.

Výroční zpráva o stavu právního státu: Evropská komise už pár let vydává výroční zprávy o stavu právního státu v členských státech, nově navíc doprovázenou návrhy na zlepšení. 

Demokracie. Co to je a proč by vás to mělo zajímat?

Ale co vlastně označují demokratické principy, právní stát a další pojmy, jež se často objevují v různých článcích a projevech politiků? Skutečností je, že čím více různých lidí tyto termíny užívá, tím více se původní významy ztrácejí a každý si je ohýbá k vlastnímu prospěchu. Moderní forma evropské demokracie, konkrétně liberální demokracie, představuje systém, v němž zvolení zástupci vládnou ve prospěch těch, kdo je zvolili, avšak jsou zároveň podřízeni zákonu, jenž zajišťuje práva a svobody všech občanů. S tím úzce souvisí termín právní stát, označující situaci, v níž jsou si všichni – jak vláda, tak občané – rovni před zákonem. Zároveň zákon brání vládě ve zneužívání pravomocí vůči svým občanům.

Moderní demokratická společnost, jak ji známe, spočívá hlavně ve svobodě a rovnosti občanů a opírá se o zásady právního státu. Tyto hodnoty jsou rovněž jasně vymezeny ve druhém článku Smlouvy o Evropské unii, již se všechny členské státy zavázaly dodržovat při svém vstupu do EU.

Pokud bych měl být stručný, znamená to, že existují záruky, které nám umožňují jít za svým štěstím, žít v rovnosti a důvěřovat, že nespravedlnost bude potrestána a že spravedlnost vždy bude objektivně prosazována.

Článek 2 Smlouvy o Evropské unii: Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

Eroze demokracie? Častější, než si myslíte!

Oslabení právního státu a demokratických principů obvykle nenastane ze dne na den. V mnoha případech, jako se to stalo například v Polsku či Maďarsku, jde o dlouhodobý proces, kdy vlády postupně podkopávají tyto zásady a postupně získávají nadvládu nad původně nezávislými  institucemi, jako jsou média, soudnictví či úřady odpovědné za rozdělování evropských dotací.

Stav právního státu a demokracie obecně je monitorován několika organizacemi, které pravidelně zveřejňují hodnocení. „Rule of Law Index“ od World Justice Project je jedním z ukazatelů, který hodnotí dodržování právního státu ve většině zemí světa. Dalším je například index od organizace Freedom House, reflektující úroveň svobody na základě různých kritérií.

Nezapomínejme však, že útoky na právní stát a demokracii jsou zřetelné i bez těchto indexů. Mnohdy jde o drobné legislativní návrhy, které jdou proti principům zakotveným v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Samozřejmě, každý zákon nemusí automaticky ohrozit demokracii v zemi, ale klíčové je, že takovéto zákony se mohou rychle množit a postupně vyvolat atmosféru, jež není v souladu s liberální demokracií.

Je nezbytné neustále sledovat politické dění a aktivně reagovat, pokud se objeví znepokojující náznaky. Pasivita a mlčení bohužel nepřináší žádné řešení.

O co se zasazuji v Evropském parlamentu

Evropa jsme my všichni, společně. Vážou nás společné hodnoty, společné závazky, ale i společné hrozby. Jednou z nich je bezprostřední hrozba rozkladu demokracie a právního státu, přímo před našimi zraky. Naším společným cílem by proto vždy mělo být tyto hodnoty bránit – ať se děje cokoliv.

Kdo uhlídá vlády, které rozkrádají veřejné peníze z evropských fondů? Kdo se postaví za média a novináře, kteří upozorňují na rozsáhlá korupční schémata? Kdo zaručí, že si budeme před soudem všichni rovni? A kdo zajistí, že budeme moct svá práva spravedlivě vymáhat?

Boji proti bezpráví, oligarchům, autoritářům a dotačním zlodějům se věnuji na půdě Evropského parlamentu už přes 4 roky. Ačkoliv je to nesmírně zdlouhavý a těžký boj, podařilo se mi v něm vyhrát hned několik důležitých bitev.

Podařilo se mi prosadit hned několik usnesení Evropského parlamentu a zatlačit na korupční kauzy Andreje Babiše. Prosadili jsme zmrazení evropských financí Orbánovi, který za ně léta unáší Maďarsko směrem k Rusku. V Polsku tlačím na ochranu soudců a dodržování zákonů. Aktivně se navíc zabývám ratifikací Istanbulské úmluvy, právy žen a menšin.

Pokud necháme různé zlodějíčky, ultrakonzervativní populisty a Putinovy nohsledy vyhrát, Evropa se promění ve středověký skanzen, vhodný jen pro ty, co si nakradou nebo mají blízké vazby s mocnými. To se nesmí stát.

Bez vás bychom to ale zvládnout nemohli. Chtěl bych tak zároveň poděkovat vám všem, že máte zájem spolu se mnou a miliony dalších Evropanů nenechat naši demokracii na holičkách. Pevně doufám, že se nám bude dařit i v následujících letech –, všem Orbánům, Ficům, Babišům a Kaczyńským navzdory.

Zkrácenou PDF verzi naleznete ZDE.