Prosím, podpořte naši výzvu zde!

Už na konci tohoto týdne se totiž na jednání Evropské rady setkají zástupci členských států EU, aby schválili dlouhodobý evropský rozpočet. Ten určuje, kam bude v příštích letech EU investovat (například zemědělství, inovace, výzkum atd.). Jeho přijetí už několik týdnů blokují Maďarsko a Polsko, vadí jim totiž nový mechanismus podmíněnosti čerpání evropských peněz dobrou úrovní právního státu.

Ono se vlastně není čemu divit, oba státy mají vážné problémy s nezávislostí justice a porušováním lidských práv. Podrobnější informace o problémech v Maďarsku a Polsku najdete zde. Tyto země se tvrdohlavě chystají poškodit nejen vlastní občany, ale i země, které koronavirová krize zasáhla nejvážněji. Právě kvůli krizi přišly orgány EU s návrhem dosud největšího dlouhodobého rozpočtu ve výši 1 824,3 miliard EUR. Částka v sobě zahrnuje 750 miliard EUR na obnovu ekonomiky po koronavirové pandemii. Z této částky by Česko mohlo v grantech získat až 182 miliard korun zejména na podporu digitalizace, modernizaci průmyslu a boj proti změně klimatu. Vše, co potřebujete vědět o fondu obnovy, si přečtete v tomto článku.

Maďarská a polská vláda chce, abychom si mysleli, že jim EU vnucuje své hodnoty. Podmínky pro čerpání evropských peněz jsou přitom definovány velmi jasně (zde si o nich můžete přečíst podrobněji).

Pokud stát tyhle podmínky nesplňuje a zároveň (!) to ovlivní finanční zájmy Unie, přísun evropských peněz se mu s podporou kvalifikované většiny států zastaví a musí své prohřešky napravit. Evropa už prostě odmítá sponzorovat dotační oligarchy, autoritáře a korupcí prolezlé vlády.

Hrozí, že veto Varšavy a Budapešti může prohloubit naše ekonomické obtíže a Evropu odsoudit k hluboké krizi. Pokud zástupci členských států do konce prosince rozpočet neschválí, hrozí nám rozpočtové provizorium. A to je průšvih. Znamená to totiž, že budeme mít k dispozici mnohem míň peněz –⁠ EU to bude muset zvládnout s pouhou dvanáctinou minulého rozpočtu. Může být také odložen záchranný fond obnovy pro státy (a potažmo podnikatele) zasažené koronavirovou krizí.

Kancléřka Angela Merkel, která Evropské radě předsedá, navrhla, aby členské státy učinily v otázce podmíněnosti dobrým stavem právního státu s Dudou a Orbánem kompromis. Už tato dohoda je ale kompromisní a Evropský parlament s Evropskou komisí ji vyjednávaly celé dva roky. Většina státu nyní dohodu podporuje a je nesmysl, aby padla kvůli vydírání ze strany dvou členských států.

Na stole jsou kromě provizoria naštěstí i jiné možnosti, jak se z patové situace dostat:

a) Polská vláda teď kvůli tlaku ze strany Evropského parlamentu svůj postoj zdánlivě přehodnotila a naznačuje, že je ochotna ustoupit, pokud dojde k přijetí jakéhosi „vysvětlujícího prohlášení“. V tom by stálo černé na bílém, že podmínka dobrého stavu právního státu nebude použita k vyvíjení tlaku na členské státy v jiných oblastech, než je správné čerpání z evropského rozpočtu. To pokládám za celkem rozumné, protože to může pomoct vzájemnému porozumění a dohoda nebude mít žádné právní důsledky. Upřímně doufám, že Viktor Orbán nakonec také aspoň jednou prioritizuje ekonomickou pomoc svým občanům před svými osobními zájmy

b) EU by také mohla všem členským státům poskytnout potřebné prostředky sdílením společného dluhu a tvorbou společných dluhopisů. Díky tomu by Rada mohla hlasovat namísto jednomyslnosti kvalifikovanou většinou. Současný systém jednomyslnosti je neudržitelný, neefektivní a umožňuje i těm nejmenším státům vydírat ostatní.

Pokud některé státy odmítnou dodržovat základní zásady právního státu, budeme muset pokračovat ve společném postupu na obnovu po koronakrizi bez nich. Je právně možné ustanovit fond obnovy jen mezi státy, které jsou ochotny hrát podle pravidel. Tuto možnost ale nepreferuji, protože občané a podnikatelé z těchto zemí přijdou v důsledku špatných rozhodnutí svých vlád o miliardy.