Po nás potopa: audit v nechvalně proslulém úřadě na Slovensku odhalil korupci v 60 % případů

Právě tato platební agentura byla dějištěm největší korupční aféry v novodobých dějinách země, ve které se během čtrnácti let „ztratilo“ nejméně 11 milionů eur (více o kauze, které se říká Dobytkár, v tomto článku).

Už v únoru jsem upozorňoval na to, že vedení instituce sice zadalo hloubkový audit jejího fungování, výsledky ale bezdůvodně odmítá zveřejnit. Před několika dny byly některé závěry tohoto auditu odhaleny – a jsou naprosto šokující. V 60 % případů (výzev, veřejných zakázek ap.), které auditoři zkoumali, bylo potvrzeno korupční jednání.

Původní korupční schéma tak, jak ho známe z kauzy Dobytkár, se zakládalo na celkem jednoduchém principu. Osoby s vazbami na slovenské oligarchy a politické strany SMER a SNS si základaly zprostředkovací agentury na dohazování dotací. Skrze své lidi na ministerstvu měly přístup k interním pravidlům a kritériím hodnocení. Jimi vypracované žádosti byly mnohem úspěšnější než žádosti ostatních, kteří se k evropské i státní podpoře snažili dostat bez tohoto druhu „asistence“. Úředníci si za zprostředkování účtovali tučné poplatky.

Nicméně, audit odhalil i další korupční jednání. Některé firmy se závažnými finančními potížemi byly vyhodnoceny jako bezproblémové, a dostaly se proto k nevratným finančním prostředkům, které by jim jinak byly kvůli nejistotě odepřeny. Některé projekty zase neprošly výběrovým řízením a „po přehodnocení“ se najednou ocitly mezi projekty úspěšnými. Dál vyplavaly na povrch případy, kdy si konzultanti fakturovali služby týdny předtím, než byl jejich projekt vůbec schválen – takže zřejmě zevnitř agentury věděli, jak dopadne. A to není všechno. Platební agentura také jako dodavatele na výstavbu cesty vybrala firmu, která sice byla o 23 hodin rychlejší, zato o víc než půl milionu eur dražší. Slovenský tisk se zajímá zejména o „kombajnovou výzvu“, ve které se kombajny za 250 000 eur nabízené rakouskou firmou kupovaly od slovenské firmy za 600 000 eur.

Poté, co kauza Dobytkár v souvislosti s vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka vyplavala na povrch, se slovenští politici pokoušeli Zemědělskou platební agenturu reformovat. Agentura je navíc od loňského října v roční probaci, tedy jakési zkušební době, během které musí tuto reformu stihnout. Čas, který instituce na svou rekonstrukci dostala, je už z půlky vyčerpaný a dosavadní kroky mají od skutečné systémové reformy, kterou Slovensko v oblasti rozdělování dotací nutně potřebuje, opravdu hodně daleko.

Ministr zemědělství se nechal slyšet, že agentura potřebuje změnu, a udělal mezi kolegy anketu, jak ji přejmenovat – což je něco jako lakovat zábradlí na potápějící se lodi. Slíbil také, že se agentura bude řídit doporučeními a návrhy, které od auditorů dostala, a státní tajemník ministerstva řekl, že zjištění budou podkladem pro mnoho trestních oznámení. Jako řešení politici také nabízí urychlení digitalizace (agentura je nyní digitalizovaná z 60 %), ta ovšem sama o sobě k řešení korupce nestačí. Jsou země (například Maďarsko), které sice zakázky a dotační žádosti pečlivě evidují, ale uvádí o nich tak málo informací, že jsou data v podstatě nečitelná. Ke změně poměrů, které v agentuře přes dekádu panovaly, je prostě potřeba mnohem víc.

Digitalizace by navíc měla proběhnout i v oblasti kontroly. Zatímco nyní máme 5 % pravděpodobnost, že kontrolující úředník narazí na chybnou/podvodnou dotační žádost či zakázku (obvykle na základě tipu nebo během náhodné kontroly), umělá inteligence se v dosavadních výzkumech trefila z 90 %. Aby nám ale mohla pomoct s kontrolou toho, kde evropské peníze končí, potřebujeme jednotnou evropskou databázi projektů realizovaných z evropských peněz plnou kvalitních a strojově čitelných dat.

V dlouhodobém měřítku je potřeba zavést takové kontrolní mechanismy, které zneužívání evropských peněz zabrání. Nakonec tady totiž nejde jen o Slovensko. Platební agentury jsou problematické i v dalších členských státech EU, přitom rozdělují 80 % z evropského rozpočtu. Tento režim sdílené správy evropských peněz je nyní nadužíván a nefunguje. Nedávno jsem psal o skandálních zjištění z české platební agentury, kde Andrej Babiš během pár let dosadil do většiny výkonných i kontrolních pozic své nejbližší spolupracovníky, a fungování instituce přizpůsobil tak, aby nahrávala jeho byznysovým zájmům.

Ptáte se, jestli i po těchto zjištěních agentura nadále rozděluje peníze z evropského rozpočtu? Bohužel z velké míry ano, a to i kvůli neschopnosti Evropské komise se postavit k problému čelem. O problémech s rozdělováním dotací na Slovensku ví od roku 2016. Namísto razantního zásahu kauzu v podstatě přehodila na evropský protikorupční úřad OLAF, který sice na Slovensku vede devět nezávislých vyšetřování týkajících se podvodů s dotacemi, za dlouhé čtyři roky ale slovenským úřadům a soudům nedodal žádná systémová doporučení. Evropská komise sice Slovensku pozastavila vyplácení dotací na první pololetí roku 2020, týká se to ale pouze zlomku dotací a nedošlo k zavedení žádných kontrolních mechanismů, které by zabránily dalším podvodům.

Evropské peníze tak dál mohou končit v rukou podvodníků.