Evropa zachraňuje právní stát. S Piráty máme plán

Evropa má aktuálně s událostmi posledních měsíců plné ruce práce. Vedle války na Ukrajině, rostoucí inflace nebo zajištění dodávek energií ale zároveň svádí boj ještě na jiné frontě – boj o právní stát. 

Rostoucí útoky na právní stát, nezávislé soudy, svobodný tisk nebo lidská práva ze strany členských států přitom znamenají pro Evropu obdobné, ba možná  dokonce větší nebezpečí než všechny výše zmíněné události. V ohrožení jsou totiž samotné základy demokratických hodnot a občanských svobod, na kterých stojí celá Evropská unie.

Komise má v rukávu řadu nástrojů, jak právní stát v Evropě bránit. Zatím se jí v tom ale příliš nedaří. Jednotlivé vlády tak nadále pokračují v systematické likvidaci právního státu – a to dokonce za evropské peníze.

Jako Pirát považuji potřebu chránit demokratické hodnoty, lidská práva a svobodu slova za svoji prioritu. V Evropském parlamentu proto prosazuji řadu návrhů, jak boj za právní stát zlepšit. 

Právní stát je jedním ze základních pilířů demokratického světa. Zakládá se na něm i Evropská unie, která ho zmiňuje hned v druhém článku Smlouvy o EU. Státní moc se jim musí řídit a vždy jednat se svými občany v mezích zákona. Slouží především jako pojistka, že stát bude jednat v zájmu občanů a ne pouze ve vlastní prospěch.

Nekonečný boj o právní stát

Pokud mne už nějakou dobu sledujete nebo se zajímáte o evropskou politiku, pravděpodobně jste už zaznamenali nekonečný konflikt, který vede Evropská unie s pseudo-autoritářskými vládami PiS v Polsku a Fidesz Viktora Orbána v Maďarsku. Skutečně, v porušování právního státu jsou vlády obou Visegrádských států v Evropě přeborníci. 

Znepokojující stav právního státu si do určité míry uvědomuje i Evropská komise, která má za úkol jeho dodržování zajistit. Před pár lety tak například začala o stavu právního státu v EU zveřejňovat výroční zprávy. Teprve letos ale konečně vyslyšela naše výzvy a do zpráv zahrnula i doporučení, jak mají jednotlivé členské státy jednat.

Bohužel, dosavadní boj za právní stát v až znepokojující většině případů končí právě jen u podobných doporučení. Jak jsme se mohli přesvědčit v případě Polska a Maďarska, Komise sice má dostatečné páky na to právní stát vymáhat, bojí se je ale použít.

V předchozích článcích jsem podrobněji vysvětlil, co přesně právní stát znamená a jak důležitou roli hraje pro samotnou EU. Ať už jde o lidská práva, nezávislé soudy nebo svobodný tisk, to všechno je součástí skládačky, která tvoří právní stát – a samotnou Evropskou unii. 

Jednomyslnost hlasování v Radě – slabina EU

Zaprvé: pokud vážně chceme zajistit dodržování jakýchkoliv evropských pravidel členskými státy, včetně právního státu, musíme nejdřív obstarat funkční kontrolní mechanismy. Na to se váže potřeba nahradit jednomyslné hlasování v Radě EU hlasováním kvalifikovanou většinou. Evropa by totiž mohla celému problému s dodržováním právního státu předejít, kdyby dokázala úspěšně vymáhat článek 7 SEU o ochraně evropských hodnot. Ten článek s Polskem a Maďarskem sice spustila – aby ale mohla jednotlivé vlády za porušení pravidel postihovat, potřebuje souhlas všech členských států. Polsko a Maďarsko si ale vzájemně kryjí záda a hlasují vždy proti – celý systém tak nedává smysl a je prakticky zbytečný.

Zrušení jednomyslnosti hlasování v Radě EU je bezesporu v České republice kontroverzní téma. Mám pro to samozřejmě pochopení – mnoho lidí se obává, že bychom tak jako suverénní stát mohli být proti našemu zájmu přehlasovaní většími zeměmi jako Německo nebo Francie. Pro vás tu mám svůj nedávný článek, kde se můžete přesvědčit, že zrušení jednomyslnosti smysl fakt dává.

Peníze pouze těm, kdo si je zaslouží

Další funkční alternativou pro vymáhání dodržování evropských pravidel jsou finanční sankce. Polsko a Maďarsko, stejně jako řada dalších členských států, jsou tzv. čistými příjemci a z Evropy každoročně čerpají mnohem více peněz, než kolik do EU poslali. Přesně pro takové případy jsme v europarlamentu schválili tzv. mechanismus podmíněnosti – pokud vlády systematicky porušují právní stát, nemají nárok na evropské finance. Komise nástroj nedávno spustila proti Maďarsku, zatím ale příliš daleko nepokročila. Zdráhá se ho zatím spustit taky proti Polsku, kde už včera bylo pozdě. To se musí změnit.

Právním státem Komise zavázala také vyplácení peněz z evropského fondu obnovy. I tam ji ale musíme hlídat – nedávno například předsedkyně Komise von der Leyen nesmyslně slíbila Polsku peníze z fondu vydat za předpokladu, že PiS splní pár milníků, které by ale právní stát v zemi zdaleka nenapravily. Jako europoslanci budeme v takovém případě jednat a předsedkyni bychom chtěli  odvolat – na chyby není prostor.

Konec vyplácení oligarchů

Systém, který je zkorumpovaný, zpravidla nedokáže vymáhat ani dodržování právního státu. O tom jsem se nedávno mohl osobně přesvědčit v Polsku, kde místní úřady namísto spravedlivé soutěže o evropské fondy zvýhodňují podporovatele vlády oproti běžným občanům. V Maďarsku si na podobném principu Viktor Orbán už léta udržuje podporu maďarských papalášů, kterým rozdává evropské granty hlava nehlava.

Zároveň také potřebujeme lépe dohlížet na to, jak ministerstva nakládají s evropskými dotacemi. Na to máme řešení – stačí, aby jednotlivé členské státy EU sbíraly a zveřejňovaly data o příjemcích dotací v jednotném, strojově čitelném formátu. Digitalizované rejstříky by nám mohla pomoct kontrolovat umělá inteligence, která zpravidla odhalí mnohem více chyb než běžný přepracovaný úředník.

Svoboda tisku – základ demokracie

Pokud chceme bránit právní stát, potřebujeme svobodná a transparentní média. Komise teď pracuje na zákoně o svobodě médií (Media Freedom Act), který by mohl jak médiím, tak novinářům značně ulevit. Jako Piráti ale připomínáme, že takový zákon musí nutně zajišťovat i transparentnost vlastníků médií. Zároveň musí stanovit pravidla, která zabrání politikům jako Andreji Babišovi média využívat k vlastním záměrům.

Zejména investigativní novináře pak musíme bránit před šikanou a útoky soudními žalobami. Evropa potřebuje co nejdříve schválit nový anti-SLAPP zákon, který by mohl novináře chránit před zničujícími žalobami, například zrušením neopodstatněných žalob a proplácení soudního řízení.

Bez lidských práv není právní stát

V poslední řadě potřebujeme také lepší systém ochrany neziskových lidskoprávních organizací a to zajištěním jak finanční, tak právní podpory. Ty se totiž prakticky neustále nacházejí pod útokem ze strany samotných vlád, které lidská práva porušují. Jsou to často totiž podobné neziskovky, které na porušování lidských práv upozorňují. Na ně se občané mohou obracet. 

Podle premiéra Petra Fialy prý není právní státpro Evropu prioritou. S tím ale ani zdaleka nemůžu souhlasit. Právní stát vždy byl a musí zůstat pro Evropskou unii na prvním místě. Pokud ho totiž nebudeme hlídat, můžeme o něj v mžiku oka přijít. Návrhy, jak se s rostoucími útoky proti základním evropským hodnotám vyrovnat, máme. Teď už záleží jen na českém předsednictví, aby začalo jednat.