Pracovní plán na příští rok má podtitul „Vitální Unie v křehkém světě“ a jak možná název napovídá, jeho hlavními prioritami budou náprava ekonomických škod po koronavirové krizi a zároveň snaha využít tuto krizi jako příležitost k restartu ekonomik evropských států směrem k vyšší udržitelnosti. Komise se zaměří především na investice do zelené transformace a digitálních technologií.

V následujících odstavcích se pokusím shrnout několik nejzajímavějších bodů z oblastí, kterým se v rámci Evropského parlamentu detailně věnuji.

Green Deal pro Evropu

Komise již dříve přislíbila, že na jaře příštího roku představí konkrétní návrh Klimatického zákona a přepracuje stávající právní předpisy tak, aby byly v souladu s nově stanoveným cílem snížení emisí do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990.

Balíček „Fit for 55“ obsahuje celkem dvanáct kroků, které zahrnují vše od podpory obnovitelných zdrojů energie přes opatření v oblasti inteligentní a udržitelné dopravy po pokračování v akčním plánu oběhového hospodářství.

V plánu je tak například revize systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), včetně podmínek pro leteckou a námořní dopravu. ETS je jednoduchý systém: koupíte si povolení vyprodukovat x emisí, protože někde jinde za vaše emise někdo jiný musí platit a řešit je. O ETS se uvažuje také jako o jednom z „nových vlastních zdrojů“ (ve zkratce nových způsobů, jakými podpořit unijní rozpočet a zajistit financování půjček např. pro nástroj Next Generation EU v rámci plánu na podporu oživení evropských ekonomik).

U nových vlastních zdrojů ještě chvilku zůstanu. Dalším z nich by totiž mohlo být zavedení tzv. uhlíkového cla (CBAM – Carbon Border Adjustment Mechanism, v češtině Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích), jehož cílem je upravit cenu dováženého zboží tak, aby brala v potaz rozdílnou výši emisí CO2 a regulaci v oblasti životního prostředí ve státech mimo Unii. Ochrání tak evropské výrobce před levnými produkty ze zemí, které se nepodílejí jasnými kroky na snižování emisních plynů a naopak se podílejí větší mírou na zhoršování klimatické krize.

V neposlední řadě se Komise chce držet strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a strategie „Z farmy na vidličku“, kam patří například podpora ekologické produkce či ochrana, obnova a udržitelné obhospodařování lesů.

S daňovými opatřeními souvisí také plán na vytvoření standardu EU pro zelené dluhopisy – účelem jejich emisí je především financování a podpora „zelených projektů“, které si kladou za cíl zlepšit životní prostředí.

Kontrola rozpočtu

Jsem členem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, proto jsou pro mě důležité zejména dva připravované právní balíčky. Jeden upravuje praní špinavých peněz, druhý se týká transparentnosti a demokracie.

Legislativní opatření proti praní špinavých peněz

• Podvody, korupce a praní špinavých peněz bohužel bují i v časech covidu. Mezi oblíbené podvody patří například falešné charitativní organizace nebo klamné investiční příležitosti. Bohužel jsme se setkali i s množstvím případů pašovaného, padělaného nebo nekvalitního zdravotnického materiálu. Evropská unie se těmto podvodníkům musí postavit a ukončit jejich lukrativní podvodný byznys. V posledních měsících posílila své zákony proti praní peněz a boji proti financování terorismu. Hotová je i harmonizovaná definice a sankce souvisejících trestných činů. Policie má teď také v průběhu vyšetřování snadnější přístup k finančním informacím.

• EU konečně zavedla nový komplexní režim ochrany oznamovatelů (tzv. whistleblowerů), který má začít platit nejpozději v prosinci 2021. Whistleblowerem je například stávající či bývalý zaměstnanec organizace, který upozorní na neetické nebo nezákonné jednání uvnitř firmy či instituce. Asi nejznámějším whistleblowerem světa je Edward Snowden, který upozornil na plošné sledování amerických občanů Národní bezpečnostní agenturou Spojených států. Whistleblower v tuto chvíli v České republice nemá možnost problém bezpečně oznámit a mít při tom jistotu, že se jeho zprávou bude někdo zabývat.

• I přes podstatný legislativní vývoj má ale EU v této oblasti velké nedostatky. Mezi jednotlivými zeměmi se významně liší prosazování a vymáhání domluvených pravidel. V Evropském parlamentu jsme loni v září vyzvali členské státy k tvrdšímu postupu vůči praní peněz a financování terorismu a k rychlému provedení nové legislativy. Příští rok se chce Komise soustředit na zlepšení spolupráce pro finanční zpravodajské jednotky a na lepší výměnu informací na úrovni Unie.

Transparentnost a demokracie

• Evropská komise se chce zaměřit na zlepšení odolnosti našich demokracií, postavit se hrozbě ovlivňování evropských voleb z venku a také bojovat proti dezinformacím. Chystá se navíc podpořit svobodná a nezávislá média, která například v Maďarsku bojují o přežití.

• Vzniká důležitá iniciativa proti nezákonným strategickým soudním sporům, které možná znáte pod názvem SLAPP suits. Hlavním cílem těchto sporů je cenzurovat, zastrašit a umlčet kritiky, většinou novináře a aktivisty. Ti často nemají dostatek prostředků na právní zástupce a soudní spory, tudíž jsou nuceni se svou kritikou přestat. V Česku se tak například stalo redaktorům Deníku Referendum, když příliš pátrali po tom, kdo otrávil Bečvu.

• Změny očekáváme také v oblasti financování evropských politických stran, v plánu je zavést opatření vedoucí k větší transparentnosti v placené politické reklamě. Pokud byste v příštích volbách do Evropského parlamentu chtěli kandidovat či volit v zemi, kde nemáte občanství, bude se vás týkat revize tzv. volebního práva mobilních evropanů. To snad celý proces zjednoduší.

Daňová spravedlnost a Euro

Komise hodlá dále pracovat na férovém sytému digitální daně – a tentokrát ho doopravdy dotáhnout do konce. Ze strany OECD měl přijít kompromis už několikrát, ale země se stále nedokážou dohodnout. Právě proto se i díky iniciativě Evropského parlamentu Komise rozhodla, že je čas přijít s vlastním návrhem digitální daně. Ta by měla zajistit především menším firmám rovné podmínky – dnes jsou to často například američtí giganti, kteří platí o dost nižší daně než mnohé místní firmy.

Vyjednávání digitální daně budou samozřejmě tvrdá, protože jsou to často samotné země Evropské unie jako Nizozemsko či Irsko, které skrze nabídku „příznivého daňového prostředí“ umožňují korporacím odlévat nezdaněné zisky ze zemí EU. Jak tento mechanismus funguje, jsem vysvětloval ve svém listopadovém článku. V oblasti spravedlivých daní bychom bohužel mohli udělat mnohem víc – „u ledu“ je například tzv. public country-by-country-reporting (o tomto opatření jsem psal zde), které Komise navrhla už v roce 2016. Rada ministrů toto klíčové opatření nejdřív odmítala a teď už ho prostě jen ignoruje – bez něj ale jen těžko donutíme velké korporace danit tam, kde si peníze vydělaly, s digitální daní i bez ní.

Komise v programu také zdůraznila, že nejlepší cestou ke stabilitě a konkurenceschopnosti je hlubší hospodářská a měnová unie, která rovněž zajistí silnější mezinárodní roli eura. S tím souvisí také plán na dokončení „bankovní unie“. Předchozí ekonomická krize ukázala, že v otázce krizového řízení bank má současný rámec EU co dohánět – je třeba jej učinit efektivnějším a z pohledu občanů EU především zajistit, aby byly chráněny jejich vklady a aby s nimi bylo zacházeno férově i v případě úpadku banky.

Na cestě k finanční stabilitě bude hrát velkou roli projekt digitálního eura, který má ambici ukončit tržní dominanci dvou amerických firem Visa a Mastercard. To je důležité mimo jiné proto, že všichni víme, jak ochotné jsou americké společnosti předávat data uživatelů své vlastní vládě. Digitální euro však přirozeně vzbuzuje i pochybnosti a my budeme jeho rozvoj bedlivě sledovat. Nedovolíme, aby bylo po americkém způsobu obětováno právo na soukromí kvůli vágnímu slibu bezpečnosti. Narozdíl od většiny ostatních států, které již nějakou verzi své národní digitální měny mají, na to jde EU transparentně a hodlá do debat o projektu zapojit co nejvíc lidí – toho musíme využít.

V článku je uveden opravdu jen stručný výtah toho, na co se Evropská komise v příštím roce chystá. Celým programem prostupují také témata digitalizace, sociální spravedlnosti a vlády práva.